Kariéra

Film, který mě nenadchnul při své premiéře, a při nedávné repríze znovu. Jiří Švejda, nechvalně profláknutý spisovatel soicalistické éry, napsal průměrný román Dva tisíce světelných let, zatížený současnou dobou. Jeho srovnání s další spisovatelskou hvězdou Severních Čech Vladimírem Páralem hodně pokulhává. Neleze srovnat nesrovnatelné. Ve své době se Švejda těšil přízně různých nakladatelstí, jednomu i šéfoval, ale po revoluci už to bylo slabší.

Docela hezky je zde vyobrazena noční můra studovaných, totiž fyzická práce. U mne film propadl. Nejde o to, že Stropnického nemusím, ale tady je jako dřevo. Scénář je příšerný a slaboduchý. Režie také nic moc. Takže jako plus beru scény na svou dobu odvážné, což ovšem zabíjí hnusná hudba. To už Hložek s Kotvaldem v pozadí jsou lepší. Nevím, zda některý divák pochopil problém, který se řešil ve fabrice. Já ne. Prostě tento film nestojí za nic.

Film "ze současnosti" tedy z doby, ve které vznikl. Vypráví příběh mladého muže vracejícího se z vojny, již ženatého s dívčinou z Moravy, a který nastupuje nové místo v chemičce v jednom severočském městě. Sledujeme jeho bojůvky s kolegy na pracovišti, jeho problémy v osobním životě. Film nijak výjimečný není. Spíše nudný podprůměr i na svoji dobu. Dnes má hodnotu spíše zaslouženou časovým odstupem. Nuda to není, ale taky to není žádný zázrak.

Příběh mladíka, který narazil na krutou realitu a těžkosti doby. Myslel si, že vše bude jak by si přál a ono to je nakonec úplně všechno jinak. Podnikový snímek krapet moralizuje nad skutky a povyšuje důležitost odbornosti. Socialistická šeď je na snímku velmi patrná, ale na kvalitě to vůbec neubírá. Působí to alespoň nostalgicky. Nějaké zakončení příběhu tu neexistuje. Život prostě běží dál a řeší se další úkoly. Snímek zajímavý, dnes však bez jakékoliv hodnoty. Ono je to v realitě zase úplně jinak.