Poslední dny války

Nevýrazný televizní snímek, který snad ani neměl vzniknout. Komorní melodrama, které místama vypadá jako hraný dokument, nudí už od samého začátku. Mnohé bitevní scény jsou vytvořeny počítačem, a vskutku velmi dobře. Ale co je to platné, když se vyznění příběhu ztrácí ve vyčpělosti trapných pasáží a zvratů, které jsou doprovázeny komorní a gregoriánskou hudbou. Ani po půlhodině sledování tohoto prazvláštního díla mě nenapadlo, o čem to vlastně celé je. Televizní optika budí úsměv nad trapností všeho kolem, což ještě podporuje katastrofální herecké výkony. Oni ti herci vlastně ani nemají co hrát. Scénář plný nelogičností je snad děravější než ementál. Při přestřelkách je nepochopitelně použita roztřesená kamera, což se zde vůbec nehodí a postrádá smysl. Tento počin je jeden velký filmový omyl.

Britský a německý důstojník plus polská zdravotní sestra, kterou zachránili před znásilněním, přestrojeni za Němce, se snaží dostat co nejdříve k Američanům se svědectvím o popravě členů polské exilové vlády v SSSR sovětskými vojáky. K tomu všemu mají v patách Sověty, a to na německém území, kde si nemůžou být ničím jisti. Jde o docela pěkný snímek z prostředí konce 2. světové války, který také mimo jiné ukazuje, třebaže ne úplně realisticky, zbytečnost a krutost posledních bojů na obou frontách, v okamžiku, kdy je Berlín už obklíčen Sovětskými vojsky. Oceňuji i to, že se na konci nedočkáme žádného velkého happy-endu, což se v amerických filmech vidí zřídka kdy.