Krista z myslivny

"Krista z myslivny" prošla úspěšně jevišti divadel, proto nebylo divu, že došla i svojí filmové verze. Tuto oblíbenou operetu s Granichsteadtenovou hudbou zfilmoval režisér Friedrich Zelnik ještě jako němý film a vrátil se k ní zvukovým filmem. Režisér Zelnik zachoval její romantický děj i ráz a vypravil ji tak, že z ní zrovna dýchala levandulová vůně doby, která byla tak důvěrně známá čtenářům Jiráskova F.L.Věka. Když jsem se dostal k této připomínce, tak také v tomto filmu vystupuje Mozart, jako dvorní kapelník a přítel císaře Josefa II., kterého Mozart, stejně velký hudebník jako zástěrkář, neopomene vždy příležitostně pumpnout o peníze. A ještě jedna sdružená představa z nejmilejší české literatury: rámec příběhu tvoří totiž vypravování babičky o jejím seznámení se s cisařem Josefem II. Ta operetní dostala od něho hodiny s hudebním automatem jako svatební dar, ta naše pak dar skromnější jen tolar. Jádro příběhu operety zůstalo, rozšířené však o některé scény. Herecky nejlepší dvojicí byla Krista Ireny Eisingerové a císař Josef II. Paula Richtera. Ona si zachovala ve všech scénách milou prostotu ale i jistou dávku rezolutnosti děvčete vyrostlého v hlubokých lesích, které byl dán do vínku příjemně školený hlas. Ten byl takový, jak asi odpovídal představám našich předků, lidsky prostý, vznešeně důstojný a znělý. Dobrou hereckou práci odvedl i Oskar Karlweis v postavě Mozarta, skromného genia stále bez peněz, s hlavou, ve které o překot vířily melodie a se stále zamilovaným srdcem. Groteskní komikou film osvěžuje Tibor Halmay, zejména ve scéně svojí opičky. Film se mohl pochlubit dobrou kamerou, škoda však, že nejpěknější záběry trpěly kašírovaností svého přírodního prostředí. Také dialogy mohly být úspornější, protože docela brzdily dějové tempo. Co se týkalo zvuku, této ještě novinky, tak ten byl založen na líbivosti písní a melodií, z nichž kromě autora operety zní nejen hudba Mozartova, ale i Haydnova.