Strašák

Rozednívá se. Uprostřed velkého pole zelných hlávek stojí strašák. Kapka rosy mu sjede z nosu a spadne do kapsičky u roztrhaného saka. Probudí vrabčáka, který se tam uhnízdil. Ptáček vyletí z kapsy ven a začne vesele štěbetat. Také strašák si protírá oči. Musí se už mít na pozoru, protože nový den znamená pro jeho zelné hlávky nová nebezpečí. – První nepřítel na sebe nedá dlouho čekat. Je jím tučná kráva, které se zachtělo pochutnat si na čerstvém zelíčku. Strašák se celý rozklepe, plechovky na jeho rukách jen řinčí, ale krávu hned tak něco neodradí. Dva zajíci za ohradou sledují strašákovo počínání a dobře se baví. Strašák se najednou promění v toreadora. Vytáhne z kapsy červený šátek a mává jím krávě před očima. To ji pochopitelně rozzuří. Vrhne se na pokušitele, který rychle uhýbá před jejími nebezpečnými rohy. Oba jsou nakonec unaveni, ale kráva se jen tak lehce nechce vzdát své oblíbené pochoutky. Jeden ze zajíců chce strašákovi pomoci. Promění se v četníka a mává na krávu velkým obuškem. Ta se lekne a prchá. – Strašákovi se uleví, ale jen na chvíli, protože jeden ze zajíců mu ukradne hlávku zelí. Svědomitý hlídač se za ním pustí a nastane velká honička, při níž si zajíci házejí s hlávkou jako s míčem. Mají ze strašáka velkou legraci. Když už si jejich odpůrce myslí, že hlávku dostane, převezme iniciativu jiný zajíc a po něm zase další. Najednou je jich u ohrady celá kupa. – Nakonec se strašákovi přece jen podaří hlávku zelí dostat. Celý šťastný, že své políčko přece jen uhlídal, se usmívá na svět kolem sebe. – V dálce se objeví traktor. Jak pomalu postupuje polem, mizí jedna hlávka zelí za druhou a strašák se jen bezmocně dívá na tu spoušť. Nakonec traktor převálcuje i jeho a odjíždí s plným vlekem naloženým hlávkami zelí. – Zajíci, schováni za ohradou, vystrčí svá ouška teprve tehdy, až traktor zmizí. Bezradně obstoupí zničeného strašáka. Snaží se ho dát dohromady, a když se jim to nakonec podaří, myslí, že si s nimi strašák zase začne hrát. Ale ten jen smutně kouká na prázdné políčko. Vůbec mu není do smíchu, protože svět bez zelí pro něj přestal existovat. Nemá už co hlídat a koho strašit. Zajíci se marně snaží rozveselit ho svižnou hudbou. Celá zaječí kapela mu však nemůže vrátit radost ze života: ať se chlupatí hudebníci namáhají, jak chtějí, ať hrají na jakýkoliv nástroj, vše zůstává bez odezvy. – Nakonec jeden ze zajíců odběhne stranou a vzápětí přinese zapomenutou hlávku zelí. Nakopne ji jako míč, až se skutálí ke strašákovým nohám. Hlídač rázem oživne: má opět nad čím bdít. Svorně se se zajíci pustí do kopané… [jabl] Strašák. Filmový přehled. 1987, č. 5, s. 45 - 46.