Smolař

"Smolař" je zvuková filmová groteska, která vyšla z berlínské produkce za Nosseckovy režie, který s scénaristou Remauem se vzdává ústřední pointy a úmyslně tříští děj na mnoho nezávislých, neodůvodněných, nanejvýš jen anekdotických scén, jimž dává mnoho z výrobních receptů rozdováněné Ameriky. Film se líbil publiku, které nehledalo nikdy to, co se mu ihned nepředloží, kterému stačí okamžitá směšnost výjevu na plátně a pro které by bylo skoro škoda prezentovat větší a ušlechtilejší herecké překvapení. Proto byl také výkon Curta Bolse plně přijatelný, ačkoliv bylo patrné, že čerpal pro svou komiku mnoho z příkladů svých slavnějších kolegů a králů groteskní komiky. Byl jemný, postřehový, ale měl malou zásobu výrazových obměn, než aby mohl být vedoucí postavou celovečerního filmu a aby se zdál být nevyčerpatelným a nemusil nic opakovat, a konečně, aby nenudil. A tak představíme muže, mladého smolaře, kterému na jeho cestě životem štěstí několikrát vstřícně podalo ruku, ale on byl příliš neobratný, než aby ho byl býval mohl využít k svému prospěchu. La Jana mu byla ve filmu příjemnou společnicí, jen bylo škoda, že nepřipojila ke svému půvabu i trochu víc herecké obratnosti. Hans Adalbert von Schletow a Max Ehrlich byli výkonem slabí, naopak zabodovali Hubert von Meyerinck a Gregori Chmara, bohužel právě tito herci zrovna moc rolí nedostávali.