Canterburská povídka

Seržant britské armády Peter, jeho americký protějšek Bob a Londýňanka Alison, která přijíždí na venkov jako pracovní výpomoc nahrazující válkou mobilizované muže, jsou novodobými poutníky do Powellova rodného hrabství Kent. Ve snímku, inspirovaném Chaucerem, prožijí poblíž majestátní canterburské katedrály neopakovatelný okamžik milosti. Stávají se náhodnými účastníky pátrání po tajemné bytosti, která pod závojem noci lije lepidlo do vlasů mladých dívek. Podivné události přivedou hrdiny blíže k místním venkovanům, jejichž životy jsou úzce spjaty s tradicemi a duchovními hodnotami, za něž je nutno bojovat nejen během války. Canterburská povídka představuje typickou ukázku ojedinělého Powellova a Pressburgerova stylu, v němž se prolíná dokumentární realismus s fantaskními prvky a důrazem na mystický aspekt krajiny (za výrazné podpory německého kameramana Erwina Hilliera). Film, ve své době kritikou zatracovaný, se po letech dočkal spravedlivého docenění a je považován za jedno z nejosobnějších Powellových a Pressburgerových děl. (45. MFF Karlovy Vary, 2010)