Sorell a syn

"Sorell a syn" byl film z anglické produkce a režíroval jej Jack Raymond. Když přišel na plátna československých biografů, byl považovaný za hodnotný film a našlo se ještě dost diváků, kteří si pamatovali němou verzi této filmové práce, kterou tenkrát vyzvedl nad průměr prostý, zdrženlivý a nadmíru výrazný herecký H. B. Warnerův výkon. Teskně v něm vyznívá srovnání dneška s včerejškem míněna tím doba vzniku němého filmu a této zvukové verze. Přidaný zvuk, mluva hrajících osob nic nepřidala filmu na výmluvnosti. Ač bylo zřejmě užito staré němé předlohy, není dokonce v některých místech jen synchronizována, přece jen děj dialogy vázne, zbytečně prodlévá a zbavuje leckterých iluzí. Ale ti náročnější diváci byli rádi, že v motivické bídě, v které se nacházel tehdejší film, tak nevšímavý, ba pohrdavý k faktům tehdejší dnů, který dokonce retušoval, zakrýval a zalhával, mohli vidět zase film, který aspoň místy má svou pravdivost. Ale i zde bylo si třeba uvědomit, že mnoho pustě sentimentálních situací zachraňuje představitel Sorella svou cudnou a přesto mužnou hrou, svým přirozeným gentlemanstvím. Nešlo však přehlédnout, že tento příběh člověka hledajícího práci a následně pracujícího daleko pod úrovní možnosti svého intelektu, nebyl vlastně příběhem dost typickým i když si divák odmyslel ten férový heappy end. Nejde tu o sociální otázku. Je tu jen jakési rozcitlivění nad bývalým vojákem, který musí umývat schody, nad gentlemanem, kterého smí svádět obyčejná majitelka baru, ale kterého utiskuje druh v povolání a jehož k bývalé důstojnosti povznáší ušlechtilý zaměstnavatel. Jak je zřejmé na první pohled, film měl náležitě anglický konzervativní střih.