Režisér, animátor a výtvarník Zdeněk Smetana pro děti nejen kreslí a natáčí filmy, ale rád se s nimi i setkává. Vypráví jim o své práci a kreslí s nimi. Děti mu malují své oblíbené hrdiny – Křemílka, Vochomůrku i Rákosníčka, a je vidět, že se malíř v tom pohádkovém světě cítí velmi dobře. Vzrušit, upoutat a rozvíjet dětskou fantazii se nepodaří každému. Jen tomu, kdo je pravdivý, kdo umí hledat a nalézat. A kde nachází své inspirační zdroje Zdeněk Smetana? Kdekoliv. V důvěrně známém lese, v mnohokrát viděných přesličkách, v proměňujících se strukturách světel i atmosfér, u svého rybníka i ve své zahradě. Když se pak malíř ráno vrací z lesa, plného mlžného oparu, a „hraje“ holí na dřevěné tyčky zahradních plotů, má jistě před očima dva malé skřítky a v uších mu zní ozvěna jejich hlasů… Smetana pozoruje a zaznamenává neopakovatelné tvary a barvy, jimiž příroda obdarovala motýly, ryby, kameny i rostliny. Je-li potřeba, studuje v muzeu ornamenty a vzory lidové keramiky, jimiž se inspiroval např. v jednom ze svých posledních filmů Drátovat flikovat. Nejlépe je však malíři uprostřed přírody a lesa, kde stojí jeho chalupa. Tady tráví chvíle volna, tady i pracuje. Bzučení včel v odpolední trávě mu navozuje atmosféru příběhů dvou čmeláků-Brundibárů, praskot podvečerního ohýnku a dlouhé stíny, jež vrhají jeho plameny, mu kouzlí další pohádkové hrdiny a dobrosrdečná strašidla… Pouze inspirace však nestačí, je třeba umět se jí tvůrčím způsobem zmocnit, přetvořit a rozvinout ji, musí přijít i čas reflexe a prostor pro realizaci. Ten nachází Zdeněk Smetana už přes třicet let ve Studiu Jiřího Trnky a Studiu Bratři v triku Krátkého filmu Praha, uprostřed svých spolupracovníků, fázařů, konturistů, animátorů a dalších. Zde dává umělec konečný tvar svým představám. V nahrávacím studiu je pak divák svědkem jedné z posledních fází tvorby kresleného filmu – Jiřina Bohdalová propůjčuje pod Smetanovým režijním vedením svůj hlas zelenému Rákosníčkovi… Zdeněk Smetana není pouze režisérem animovaných filmů, je i vynikajícím animátorem, ale především výtvarníkem. O tom se lze přesvědčit na občasných výstavách jeho filmových výtvarných návrhů. Na jaře roku 1981 byla ve výstavní síni Čs. spisovatele uspořádána výstava ze Smetanova díla. Připoutala zájem široké veřejnosti, ukázala velikou výtvarnou fantazii, pochopení pro lidské slabosti a touhy. Za svou tvůrčí činnost dostal Zdeněk Smetana i vysoké státní vyznamenání, Státní cenu Klementa Gottwalda.
[zb] Zdeněk Smetana. Filmový přehled. 1982, č. 2, s. 45 – 46.
