Achilles a želva

V pořadí třetí film v němž se Kitano vypořádává „sám se sebou“ a svojí činností, Kitano-herec (Takeshis, 2005), Kitano-režisér (Sláva režisérovi, 2007), Kitano-malíř (Achilles a želva, 2008). Nadsázka, ironie, kritika, černý humor a především rozkrytí podstaty moderního umění, prosadit se a být originální za každou cenu, i když se v podstatě jedná o blábol. Je až neuvěřitelné, co vše se vydává za umění. Také jsem viděl v galeriích „umělecká díla“ typu, tužkou propíchaný kancelářský papír, pokroucené gramofonové desky, sklo rozsypané na podlaze apod. A kdyby se nějaký „taky umělec“ cítil tímto filmem uražen, tak vězte, že většinu výtvarných prací vytvořil sám Kitano. Tato, výše zmíněná, „trilogie“ je poněkud odlišná, od všech jeho předchozích snímků, což ne zcela vyhovuje mému vkusu.