Psanci

Victor Sjöström otevřel filmem Ejvind z hor švédskou kinematografii světu. Příběh, odehrávající se v 19. století na Islandu, se stal jedním z prvních švédských filmů, které se dostaly po válce do evropských kin. První světová válka totiž zpřetrhala vazby skandinávského filmu se zbytkem Evropy, a tak měl švédský film možnost vyvíjet se zcela nezávisle na cizích vlivech. Výsledkem bylo posílení domácí kinematografie a příklon k severské kultuře, což demonstruje i čerpání námětů ze severské literatury. Eyvind z hor vznikl na motivy divadelní hry islandského spisovatele Jóhanna Sigurjónssona. Výrazným rysem filmu Eyvinda z hor se stala krajina, podobně jako v režisérově předchozím filmu Terje Vigen (1918). Drsná a nehostinná příroda, vykreslená s až mystickým nádechem, podtrhuje celkové poselství filmu o neodvratitelnosti osudu, což je prvek společný oběma jmenovaným filmům. Úspěch, který Eyvind z hor zaznamenal v Evropě, ovšem paradoxně koresponduje se soumrakem zlaté éry švédského filmu, protože nejvýznamnější tvůrci odcházejí ve dvacátých letech do Hollywoodu. Sjöströmova kariéra u studia MGM ale neměla dlouhého trvání. V Hollywoodu natočil v letech 1923-1929 devět filmů, z nichž větší úspěch zaznamenaly pouze Rudé písmeno (The Scarlet Letter, 1926) a Země věčného cyklónu (The Wind, 1928), oba s tehdejší hvězdou Lillian Gishovou v hlavní roli. Hudba: Kolib Film živě doprovodí Kolib - skladatel, multiinstrumentalista a v neposlední řadě i zpěvák Libor Koutník. Hudebně vychází nejen z klasické hudby, ale i z rocku a elektroniky. Na jeho dlouho připravované debutové desce Aside dostávají prostor jak rozmáchlé atmosférické skladby, vycházející ze scénické hudby, tak i ambientnější písně, kombinující elektroniku s akustickými pasážemi. Zdeněk Bláha, 36.LFŠ 2010