Země lásky

"Země lásky" - tento německý film, myšlený jako satira na monarchii a její dvorské byrokratické a vojenské prostředí, měl svou historii. Režisér R. Schünzel by v "Třetí říši" za něj odsouzen a unikl trestu odchodem do Hollywoodu. Film byl přirozeně dúkladně zcenzurován a prostříhán. Ale do ciziny se ještě dostaly exempláře v původním znění, takže naši diváci mohli posoudit co u sousedů bylo považováno za závadné. Námět filmu má základní myšlenku, několikrát již románově, divadelně a filmově osvědčenou. Jde o dvojníka, tentokrát královského. Stává se jim mladý spisovatel a má tak příležitost nejen zesměšnit dvorskou a byrokratickou poníženost a naivnost lidového nadšení, ale i získat lásku mladistvé nevěsty skutečného krále. Král sám, distinguovaný starý mládenec, má smysl pro takové řešení a najde své manželské štěstí v uzrálých půvabech její matky. Ve filmu poprvé vystupuje Albert Matterstock, nový objev německého filmu, převzatý z hamburského divadla Thalia, po dobrodružném životě v kočovných divadelních společnostech. Byl to zjev docela sympatický, výrazných, ostrých rysů, herecky ukázněný, který dovedl jemně odlišit obě postavy, jež ve filmu ztvárňuje: mladého, poněkud bouřlivého, místy ironického spisovatele, a vážnějšího, na spáncích prošedivělého krále. V ženských úlohách Gusti Huberová jako temperamentní, výbušná i svéhlavá princezna a Valerie von Martensová jako kněžna, její matka, podávající svou maďarskou magnátku s karikujícím nádechem, jakož im ostatní postavy - ministerský předseda (Wilhelm Bendow), policejní ředitel (Oskar Sima) - nadnášejí svými výkony satiricky ráz této veselohry, vypravené ovšem s královskou parádou. Poznámka autora: Samozřejmě, že se tento film promítal v Československu v roce 1937 v neokleštěné verzi pod nezpochybnitelným názvem "Z E M Ě L Á S K Y".