Kondoři se nepohřbívají každý den

Dne 9. dubna 1948 došlo k atentátu na lidového vůdce Jorgeho Eliecera Gaitána. Tato událost zahájila dobu temna, vyplněnou politickými vraždami. V Kolumbii nastala krvavá občanská válka, kterou vedli především příznivci konzervativní strany, jimž se říkalo "ptáci". Jedním z nejslavnějších byl León María Lozano, přezdívaný Kondor. Toto období kolumbijských dějin se vyznačovalo nelítostnými politickými boji. Až později přešlo vraždění do rukou drogové mafie. Toto téma bylo v kolumbijské kinematografii dlouho tabuizované a možná také proto se snímek Francisca Nordena setkal s velkou pozorností a stal se jedním z prvních národních filmových trháků. Norden vystudoval v Paříži filmovou školu IDHEC a měl za sebou již několik snímků, klíčový byl např. jeho předchozí dokumentární film Camilo, el cura guerrillero (Camilo, partyzánský kněz, 1974). A právě v 80. letech, kdy se začala psát nová etapa v dějinách kolumbijské kinematografie, která nikdy nepatřila mezi nejprogresivnější v Latinské Americe, natočil Francisco Norden první hraný film Kondoři se nepohřbívají každý den. Scénář je inspirován stejnojmenným románem Gustava Alvareze Gardeazábala, nicméně režisér si snaží oproti románu zachovat od hlavního hrdiny odstup. Násilí je zobrazováno jako součást dobové logiky myšlení: všechny hrůzy, ať už šlo o upalování lidí zaživa, nebo jejich ušlapání koňmi, jsou nahlíženy téměř bez soucitu. Je třeba poznamenat, že jde do značné míry o dějinnou reflexi, která má naznačit možné příčiny společenského vývoje v Kolumbii, kde je násilí na denním pořádku. O tom ostatně svědčí i většina tamější produkce. Podobně zásadní je v tomto kontextu např. film Pes jí psa (2008), který je také součástí sekce Nového latinskoamerického filmu. Ve své době působil snímek Kondoři se nepohřbívají každý den jako dosti vyzrálé dílo, s odstupem času je ale vidět autorova snaha udržet diváka v napětí prostřednictvím zobrazení jakési historické podstaty a nikoliv pomocí akce nebo dialogů, což může na někoho působit poněkud tezovitě. David Čeněk, 36.LFŠ 2010