Sicilská rebelka

Sicilská rebelka je jednoduše natočený film zabývající se velmi složitými problémy. Kvalitou zpracování by se dal přiřadit k filmům televizním, kvalitou vypovídací hodnoty se nesporně řadí k dílům velkým. Odhaluje ekonomické, společenské, sociální i politické problémy jihu Itálie počátku devadesátých let minulého století, mnohde však ještě všechny tyto problémy přetrvávají bez větší možnosti řešení dodnes. Obecný pojem spravedlnost byl a je vždy něco úplně jiného než spravedlnost sicilská. Není se co divit, že prolomení zákona omertá (velmi zjednodušeně mlčení) přineslo tolik pozdvižení a rozruchu do všech italských sociálních vrstev. Je však škoda, že je snímek poměrně slabý režijně. V pasážích, kde by měl vzbudit emoce, to prostě nedokáže a přesvědčivý je pouze vědomím faktu, že se vše opravdu událo a nejedná se jen o smyšlenku či fikci. Bohužel je poznat, že je to režijní celovečerní debut. Tohle téma by si zasloužilo zkušenější vedení. A škoda je i přitažení filmu ke dnu zásluhou opravdu špatného českého dabingu. Za něj však tvůrcům hvězdičku ubrat nemůžu. Když tedy vše shrnu, i přes všechna negativa je to film, který by neměl zůstat opomenutý. Proto doporučuji.

je velmi zajímavý a ukazuje na bídu lidí tak velkou, že se musí stát mafiány, aby mohli žít trochu na úrovni i s tím rizikem, že jejich rodinní příslušníci zemřou. Není snadné z tohoto marasmu vystoupit. Je to začarovaný kruh. Peníze plodí peníze, moc plodí vyšší moc a smrt plodí smrt. Je to velmi smutné. V roce 1992, kdy se tento příběh odehrál, po útoku mafie, protestovala celá Itálie tak, že jednotně všichni zavřeli své obchody, ulice se vylidnily. V Itálii je stále velký rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem. Mafie, i když je již oslabena, stále působí. V létě jsou údajně zapalovány celé pozemky, aby se mohly proměnit na stavební pozemky. Pokud by chtěl na jihu někdo postavit nějakou stavbu, hotel, bez souhlasu mafie, nemá šanci. Možná je to někdy správné, když si domorodci hlídají svá území.