Malá mamička

"Malá mamička" je směs sentimentality a humoru, smíchu a slz, takže si příjdou na své ti, kteří se v kinu rádi rozcitlivějí, i ti, kteří se tam jdou rozesmát. O obojí má zásluhu především představitelka titulní úlohy Franciska Gaal, která vyjádřila svou hrou duševní a citové stavy dospívající dívky, jinak dovádivé chovanky penzionátu, která shodou okolností a lidskou nedůvěřivostí je pokládána za mladou maminku a s dítětem, k němuž se náhodou dostala, je vržena do životního zápasu. Mateřským pudem přilne k roztomilému hošíčkovi, i když ji přivedl do situací někdy velmi povážlivých, a nakonec ovšem vyhraje svůj zápas se životem, lidmi i probouzející se láskou. Osud jí nebyl hned zrovna příznivý, ale děj filmu právě tyto situace rozvádí spíše po stránce humoristické, takže dívčí vlastnosti a obratnost malé mamičky, se kterou se dovede obratně vpravit do nové vytvářené situace nebo se z ní dostat, přicházejí v podání Gaalové k plnému rozvití. Ke šťastnému rozřešení zamotané příhody přispěje Otto Wallburg, hrající bohatého otce poválečného syna a dosahujícího vrcholného úspěchu ve chvílích, kdy se s radostnou pýchou považuje za dědečka. Režie filmu se vyhnula banálnostem, využila zápletek, z podivné, byť i v životě nepravděpodobné náhody vznikajících, k vytváření zábavných situací, k čemuž ovšem hodně přispěla "hra" hezkého batolete, v pravé chvíli v příhodných záběrech zblízka snímaného.