Tango pro Tebe

"Tango pro Tebe". Filmová opereta po nástupu zvuku si získala velkou přízeň u publika. Aby také ne, je to líbivá, místy docela milá věc, má působivý děj, ale bylo patrné, že jen obsahem nevystačí. Takže režisér musí dovedně zakrýt prázdná, váznoucí místa a zaplnit je různými nápady, celkem dobře provedenými, jež se ovšem v operetě docela dobře snesou. Podle jména je Géza von Bolváry Maďar a dovedl jeden z těchto nápadů využít k propagandě své vlasti: krajinářské náladové obrázky z ráje koní a bagounů s cikošem na pozadí stepního obzoru byly po fotografické stránce opravdu pěkné, ale do rámce děje jsou vřazeny násilně, oprávněné snad jako doprovod zádumčivé písně stesku po domově. Příběh filmu má dějový námět docela dobrý a vtipný: chovanka pensionátu se zamiluje do jazzového zpěváka, stačí jí k tomu když jej slyší z gramofonu. Když je ohlášeno jeho pohostinské vystoupení, naše dívenka si nedá pochopitelně ujít příležitost osobně ho poznat. Skutečnost se plně shoduje s jejími představami - až na to, že je to ten nepravý, srdečný veselý Jimmy, jenž musil za pravého zaskočit. Ale vývoj událostí, které se odehrají během čtařiadvaceti hodin, vezme nečekaný obrat a nakonec vše dopadne dobře. Rušné obrazy z penzionátu, zákulisí, varieté i výprava večerního představení, dobře volené typy ředitelky varieté a pensionátu i artistů zpestřují i oživují děj. Z herců je v popředí Fee Maltenová se svou prostou zamilovaností chovanky pensionátu Willy Forst, jistě tenkrát objev "mluvícího" filmu a Ernö Verebes. Hudba Roberta Scholze soustředila svůj úspěch v několika melodických písních. Slabou, velmi slabou stránkou jsou texty písniček. Byl to problém nastávající zvukové éry, že slova písniček tak nemotorně škobrtala za podbízivými melodiemi písniček.