Zrození Planety opic

Zrození je uvěřitelnější než pův. verze ze 70-tek (cesta v čase...). Excelentní triky, ale dokud divák pozná, že to je trik, stále je na čem pracovat. Přežití skoků z obřích výšek mi přijde zbytečně přehnané. Proč ve všech verzích jsou gorily násilnické, když v reálu míň než šimpanzi? Nepochopil jsem, co to mělo být za ústav, kam se dostal. Viděno prvně, za 7.

Pokračování, či lépe řečeno předkračování ke známému filmu Planeta opic. Dílo z roku 1968 i jeho předloha divákům i čtenářům vyrážela dech. Film byl v podstatě varováním před použitím jaderných zbraní. Pak následovaly čtyři pokračování, které v různých formách sobě samým dávaly na frak. Vznikl i remake prvního filmu, ale zatím jsem měl to štěstí, že jsem ho ještě neviděl. A jelikož dnes tvůrci nemají dostatek nápadů, vznikají stále další remakey či různá pokračování.Se zvědavostí jsem se vypravil na Zrod planety opic. Hned upozorním, že následující text může ledascos prozradit z děje. Vědátoři na Zemi se snaží objevit a vyvinout různé léky. Také ten na nemoc „Němce, který vám schovává věci“. Alzheimera. Testují to i na šimpanzech. Prostě věc se má tak, že se jim to časem krapet vymkne z rukou. Ve vedlejších záběrech sledujeme odlet raketoplánu s posádkou, která se v podstatě stane hrdinkou Planety opic. To už je trochu přitažené za vlasy. Protože podle předlohy loď na Planetě opic přistála po mnoha staletích bloudění vesmírem. V tomto filmu je budoucí zničení Země a populace naznačené jinak, než byl původní záměr filmu Planeta opic. Suma sumárum. Nehledejte v tom logiku. Je to napínavý příběh plný zvláštních efektů a výtvarného počítačového umu. Našli by se zde i paralely s Čapkovou Válkou s mloky. Sledujeme postupný zrod nové vládnoucí populace. Ještě by mne zajímalo, jestli v San Francisku, kde se děj odehrává, žije tolik šimpanzů, jako pobíhalo na plátně. A další doporučení. Trotlíci v kině se zvedají hned z prvními probíhajícími závěrečními titulky, ale to jako vždy dělají chybu. Ne jen že to jsou filmoví barbaři, ale ještě mohou přijít o nějakou tu pointu.

První půle mě tolik nebavila, spíše tak 50%, ale druhá je lepší a nakonec útěk a povstání opic bylo perfektně natočené a působivé. Jinak příběh dobrej, herci v pohodě, triky a vizuál solidní, ucházející zábava.

Jak to všechno začalo. Tak jednoduše by mohlo znít motto tohoto filmu, který na první pohled vypadá dobře, ale i tak nelze neopomenout několik výrazných ale. Příběh je plně zaměřen na opice, takže lidské postavy jsou nevýrazné a v podstatě vedlejší. První polovina příběhu dokonce vyznívá jako obyčejný rodinný film. Výchova opičky v domácnosti. No, proč ne? Zajímavé je porovnání mladé inteligentní opice se starším člověkem trpící Alzheimerovou chorobou. Sice již víme, co vědci na opicích testují a proč, avšak přesto… No nic. Každopádně náhlé projevy nepochopení a hlavně násilí již odvádí události jinam a opravdu se začnou dít věci. Dramatizace se postupně zvyšuje a vše míří do finálního konfliktu. A jsme u toho ale. Hlavní opičí hrdina získal inteligenci testovaným sérem. Opice v ZOO ji získali jak? A kde se jich vlastně najednou tolik vzalo? V ZOO jich přece tolik nebylo. A co ta séra, v lednici vedle jogurtů, která mají vedlejší účinky způsobující virus, který efektivně a hlavně rychle může očistit svět od nadvlády primátů? A dalo by se pokračovat dál. Tvůrci neopomněli původní film „Planeta opic“ (1968), a tak jsou přítomny některé zmínky, jako třeba o právě probíhající vesmírné mise. Coby prequel tak tedy tento nový snímek funguje poměrně dobře. Děj má svůj přirozený vývoj, dobře načasovanou dynamiku a hlavně v druhé polovině celkové stopáže atmosféru plnou napětí a temna. Vizuální stránka je plně dle daných současných možností. Opice uchvátí svou reálností podob a pohybů, i když někde je ta umělá animace přece jen ještě poměrně znát. Coby restart série však v rámci ryze popcornového blockbusteru snímek vykročil rázným krokem, který osloví a nechává diváka se těšit na pokračování.