Neopouštěj mě

Po dlouhé době dávám filmu plné hodnocení a to protože tomuhle filmu nemám absolutně co vytknout. Naprosto nevšední příběh, který se jen tak nevidí. Na film jsem se rozhodla koukat hlavně kvůli Carey Mulligan a nevěděla jsem do čeho jdu, ale po shlédnutí moje první slovo bylo wooow. Film je plný emocí a úžasná hudba, které dokonale přibarvuje určitě situace je brilantní, stejně jako herecké výkony hlavních hrdinů. Pro mě nebylo žádné překvapení že Carey byla skvělá, ale Andrew Garfield, které ho jsem viděla pouze v jednom filmu a proto byl pro mě obrovským překvapením a byl opravdu výborný. Jak říkám film nelze popisovat ale musíte ho vidět, a velmi mě překvapuje, že jsem teprve druhý člověk co ho komentuje, velká škoda takovýhle film nevidět. A rozhodně souhlasím, že je pro náročnějšího diváka.

NEOPOUŠTĚJ MĚ Zvláštní snímek o novodobé společnosti, která vytvořila svět bez zákeřných chorob, svět kde se uzdravují těžce nemocní, kde se prodlužují životy vyvolených. Na druhé straně stojí skupina lidí, kteří byli vybráni a dopředu odsouzeni do rolí dárců orgánů. Film vyloženě hraje na city, vypráví o morálce společnosti, která se snaží uzdravovat nemocné za každou cenu, na úkor jiných lidí, a ještě z toho vlastně činí záslužný čin. Dětem, lidem bez domova a bez rodiny dala možnost, aby byli užiteční ve prospěch jiných. Dostalo se jim hmotného zabezpečení, společnost si dala tolik práce s jejich vzděláním a výchovou, vštípila jim, že mají důležitý životní cíl, že mají pro co žít a naučila je, jak prožít svůj kratičký život. Hlavní postavy žijí v úplné izolaci od vnějšího světa a tak se v něm ani neumějí chovat a orientovat. V podstatě nemají jinou možnost než přijmout úkol, který jim byl vybrán. Když v sobě objeví citový život, ani je nenapadne pokusit se o změnu svého osudu, o vzpouru, ale usilují pouze o odložení svého údělu, nikoli o jeho zrušení. A když se dozvědí, že odklad není možný, lehce se smíří s vysvětlením dvou žen a klidně odejdou dál plnit své životní poslání. Naplnit hlavní smysl svého života svou smrtí. Smíření dárců se svým osudem přitom působí velmi nepřirozeným dojmem. Dárci neskutečně odevzdaně přistupují na svůj úděl a útrpně čekají na dokončení svého úkolu. Čekají, až se jejich čas naplní a oni budou pozváni, aby darovali své orgány. Jak jsou uvědomělí! Proti svému osudu nikdo neprotestuje, nikdo se nevzepře. To zcela popírá základní vrozený pud sebezáchovy, který velí všem živým bytostem bojovat o život. Stejně tak je popřena vrozená lidská touha objevovat a zkoumat všechno nové a nepoznané a učit se novým věcem i bojovat za právo na lásku, o kterou tolik usilovali. Nikoho z hlavních postav ani nenapadne pokusit se svůj osud změnit. Film má silný emocionální náboj, působí jako vyložené citové vydírání diváků, jenže někdy toho je přespříliš a vyvolá to téměř opačný účinek. Z našeho pohledu naprosto nenormální chování postav mi nedovoluje vcítit se do jejich příběhů. Zůstávám odtažitá od toho neskutečně umělého světa plného nesamostatných loutek, který je možná kritikou morální prázdnoty budoucí společnosti, evokuje zamyšlení nad lidskostí, osudem, smyslem existence, vědomí vlastní smrtelnosti, zodpovědnosti za svůj život a touze po jeho smysluplném prožití, ale zároveň je tak prázdný, bez radosti ze života, bez živočišné touhy po dobrodružství a odhalování krás světa, kterých je všude kolem tolik… Atmosféra snímku a všudypřítomná deprese byla takřka hmatatelná, ale natolik účelová a umělá, že mne přes veškerou snahu nechala k problémům dárců orgánů natolik chladnou, že mohu jen ocenit řemeslnou zručnost tvůrců filmu, ale jakkoliv se snažili vyburcovat mé city, nepovedlo se. S hračkami jsem soucítila kdysi dávno, když jsem byla ještě hodně malá…

Za odevzdanost bez boje, neosvětlení příčin i následků a věčně trpitelský výraz Carey Mulligan nemohu dát víc než 40%, i když bych si za zvláštní kouzlo přála dát hvězd šest :-(. NEJSILNĚJŠÍ SCÉNY: Promluva opatrovnice k dětem, proč jsou vlastně na tomto světě a vyslovení ředitelky Hailshamu o smyslu Galerie.

Tak tenhle snímek se mi dostal pod kůži, aniž bych chtěl. Celou dobu jsem měl staženej žaludek a slzy na krajíčku(a to nejsem žádná měkota). To bylo strašně smutný, od začátku až do konce. Zvláštní kombinace, milostný příběh + klonovaní lidí a celé tak pochmurně natočené. Herci výborní, hlavně Carey Mulligan začínám ji mít čím dál raději. Ten její kukuč vypadá jak utrápený štěnátko. Určitě zajímavej film který stojí za zhlédnutí.Dávám 80%...