Německé tanky II. světové války – Panzer I & II – Lehké tanky

Německá tanková vojska a německé tanky obecně, jsou symbolem Blitzkriegu – bleskové války – tedy strategie a taktiky použité v prvním, pro Německou říši vítězném, období II. světové války. Ve Velké válce, tedy naší terminologií v I. světové, nehrály tanky, jako nová zbraň, výraznou roli a německé tanky, které do války vstoupily po až spojeneckých, roli vůbec žádnou. Po Versaillském míru Německo nesmělo mít tankové vojsko a nesmělo ani vyvíjet či vyrábět obrněná vozidla. Zákaz byl Německem porušován od samého začátku. Nejprve ve spolupráci s neutrálním Švédskem, od poloviny dvacátých let 20. století ve spolupráci se Sovětským svazem. Pod eufemistickými označeními „lehký zemědělský traktor“ či „těžký traktor“ byly vyvíjeny, stavěny a zkoušeny nové obrněnce a ve škole tankového vojska SSSR v Kazani cvičeny osádky tanků. Nový impuls dostalo vyzbrojování po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Nyní již otevřeně začal vývoj nových zbraní a mezi nimi i tanků a jiných obrněných vozidel. Mezi mnoha navrhovanými prototypy vynikla vozidla později označená jako Panzerkampfwagen (obrněné bitevní vozidlo) I a II, zkráceně Panzer. Ta původně nebyla vůbec určena pro válečné účely a měla sloužit pro výcvik a ke zkouškám tankové taktiky. Protože však německý průmysl nebyl, přes bombastickou propagandu, schopen vyrobit v požadované době a v požadovaném množství bitevní tanky Panzer III a Panzer IV, byly Panzery (nebo-li tanky) I a II, spolu s ukořistěnými československými tanky LT-38 (Panzerkampfwagen 38) použity v bojových operacích jednak v severských zemích (Dánsko, Norsko), ale i v ofenzívě proti Belgii, Holandsku, Lucembursku a Francii. Tank Panzerkampfwagen (PzKpfw) I vážil necelých šest tun, měl motor o výkonu 100 koní sil a byl vyzbrojen pouze dvěma kulomety ráže 7,92 mm. Tank Panzer II (PzKfw II) vážil již téměř 10 tun, měl motor o výkonu 130 koní a kanon ráže 20 mm se spřaženým kulometem MG 34 ráže 7,92 mm.