Muž z písku

Za vlády diktátora Franciska Franka, nebylo internování politických vězňů za zdi psychiatrických léčeben ničím výjimečným. A stejně tak nebylo žádným tajemstvím, že těmto ústavům, v nichž se nevinní procházeli po stejném dvoru s psychopatickými vrahy, vládli pevnou a nelítostnou rukou jejich ředitelé, kteří za slovem lidskost dokázali hledat maximálně tak moc a možnost využít kohokoli a cokoli k prosazování vlastních cílů. Ani v „nemocnici“ v Extremaduře v šedesátých letech minulého století to nebylo jiné. A přesto zde dokázal žít svobodný duch. Měl tvář mladíka jménem Mateo, který byl do izolace uklizen poté, co se odvážil veřejně slovně napadnout frankistického důstojníka. Právě Mateo časem poznal, že za šílenstvím zlomené a nepřístupné Loly stojí především neštěstí a osamělost, způsobené zneužíváním, kterého se na ní dopustil její vlastní otec. Jedinou cestou, jak dívku zachránit, bylo naučit ji znovu snít. A zamilovaný Mateo se i přes nepřízeň doby a lidí rozhodl, že v tomhle boji neprohraje. Vynikajícímu španělskému dramatu z dílny režiséra Josého Manuela Gonzáleze, oceněnému mimo jiné i na filmovém festivalu v Cartageně, vévodí především skvostné herecké výkony hlavních představitelů Huga Silvy a Maríe Valverdeové.