Obrněné operace 1 – Motory války: Obrněné útočné operace

První díl seriálu mapujícího bojové použití obrněné techniky nás seznamuje obecně s obrněnou, zejména tankovou technikou, jež byla poprvé zavedena do výzbroje za I. světové války. Impulsem k zavádění nové vojenské techniky do armád světa byla zákopová poziční válka, při které umíraly statisíce vojáků, aniž by kterákoliv strana dosáhla výraznějšího úspěchu, a současně docházelo k naprostému vyčerpání lidských, přírodních a ekonomických zdrojů obou stran konfliktu, rovněž bez viditelného úspěchu a výsledku. Použití prvních obrněných vozidel britskou a francouzskou armádou za současného nasazení amerických jednotek poté, co 2. dubna 1917 vstoupily USA do války v Evropě, znamenalo, byť nikoliv okamžité, ukončení zákopové války. Obrněná technika, v malém množství, ve kterém byla nasazena, samozřejmě nemohla válku rozhodnout, ale ukázala, kam je třeba napřít technický vývoj po válce. V průběhu dvacátých a třicátých let se stalo prioritou stanovit úlohu tanků v moderní válce, vymanit obrněné vojsko z podřízeného postavení a prosadit jeho masové využití. Pro politiky bývalé Dohody, tedy vítězné západní mocnosti, měl tank, tehdy skutečně nazývaný „motorem války“, či „hnací silou války“, příliš militaristický význam – lidé si mysleli, že Versailleská smlouva skutečně přinesla Evropě a světu mír. Poražené Německo a rychle sílící komunistické Rusko těmito skrupulemi netrpěly. A tak se obrněná technika přes počáteční problémy a rozpaky začala rozvíjet, rozvíjela se i technika jejího bojového, taktického i strategického použití, vznikaly nové druhy tanků a nové technologie jejich výroby. Základní typy tankové techniky dostávaly postupně podobu – konfiguraci používanou do dnešní doby, byly konstruovány nové druhy tanků, jako byly mostní, vyprošťovací, ženijní, plamenometné a odminovací tanky. Řešily se otázky překonávání vodních toků, zakopávání tanků při obraně a tisíce dalších drobných problémů. S masovým zaváděním tanků vznikaly nové, dosud nepotřebné protitankové zbraně. Vznikla samohybná děla, stíhače tanků, raketometná obrněná vozidla a po II. světové válce i vozidla nesoucí řízené střely. Z obrněného automobilu se vyvinuly obrněné transportéry a později obrněná bojová vozidla pěchoty, aby se na přelomu 20. a 21. století vrátily na scénu obrněné automobily. Tankové vojsko bylo na frontách 2. světové války i v mnoha válkách druhé poloviny 20. století nasazováno jako hlavní bojová síla v masovém měřítku a její správné operační nasazení bylo pro mnohé operace naprosto rozhodující.