Obrněné operace 4 – Mobilní palebná síla: Operace středních tanků

První armádou, která naplánovala a uskutečnila masové nasazení tanků, jako hlavní bojové síly na bojišti, byl německý Wehrmacht za II. světové války. A to navzdory tomu, že Německo v I. světové válce tanky de facto nepoužilo na rozdíl od armád dohodových států. A také navzdory tomu, že jak ukazuje 4. díl seriálu „Obrněné operace“, německé tanky neměly na začátku války kvalitu, pancéřování, ani výzbroj srovnatelnou s tanky Spojenců. Německá převaha, jak se ukázalo při podrobnějším zkoumání, nebyla v kvalitě tanků, ale v tom, že Wehrmacht dokázal tanky správně využít a nasadit v masovém měřítku. Není také náhodné, že stejně jako Německo, použil tanky Sovětský svaz. Vždyť sovětští tankoví velitelé a konstruktéři úzce na konstrukci a použití tanků spolupracovali od dvacátých let až do napadení SSSR Německou říší. Seznámíte se s operacemi středních tanků na všech frontách 2. světové války, zejména při invazi do Belgie, Nizozemí, Lucemburska a Francie, při operaci Barbarossa – přepadení Sovětského svazu a v následujích velkých tankových bitvách (Kursk), při operacích v severní Africe, na Sicílii a v Itálii, při osvobozování západní Evropy i při Berlínské operaci Rudé armády a v konfliktech, které následovaly v době studené války v Jižní Koreji, Vietnamu, na Středním Východě. Představí se vám hlavní typy tanků bojujících ve II. světové válce a typy, jež byly zaváděny do výroby až do 60. let dvacátého století. S tanky, jejichž názvy a typová označení se stala legendou : sovětskými T-24, T-28, T-34, T -54, T-55, britskými tanky Matilda, Crusader, Cavalier, Cromwell, Valentine, Churchill, Centurion, americkými tanky M-3 Lee, M-4 Sherman, M-47 a M-48 Patton, M-60, francouzskými tanky D1, D2 SOMUA S-35, německými tanky Panzer PzKpfw III Panzer PzKpfw IV a PzKpfw V. Panther a japonským T-97. Uvidíte také zajímavé záběry atypického bezvěžového tanku švédské výroby STRV- 103 (takzvaný „S tank“). V průběhu let se, s měnící se úlohou tanků, změnou operačního nasazení a také se zlepšováním pancéřové ochrany tanků, zvyšováním ráže lafetovaných zbraní, se zvyšováním výkonu motorů a s rozšiřováním příslušenství tanků zvyšovala váha tanků. Zatímco běžný bojový tank měl před válkou váhu kolem 20 tun, v průběhu války to již bylo 35 (ale i 45 tun- PzKpfw V. Panther), po válce vzrostla hmotnost hlavního tanku na 40 až 45 tun a dnes váží hlavní tanky i 55 tun ( např. Merkava ale má 60 tun). Měnilo se rovněž označování tanků a jejich kategorizace. Od označení „jezdecký“, „pěchotní“, „útočný“ a „bitevní“ tank se přešlo ke kategoriím lehký, střední a těžký tank. Tanky, které byly zavedeny do výroby jako těžké tanky se postupně staly středními tanky (M-26 Pershing), později, v padesátých letech 20. století se začalo užívat označení „univerzální“ nebo „hlavní tank“ a v šedesátých letech byly nové, univerzální typy tanků nazvány „hlavním bojovým tankem“ (Main Battle Tank).