Toulavý národ

"Toulavý národ" - jsou jím cirkusáci: krasojezdci a krasojezdkyně, krotitelé šelem, akrobati, liliputáni a jiné atrakce a k nim se druží hudebníci, dělníci s ostatním personálem. A pak ovšem koně, dravci, exotická zvířata. Všichni spojení existencí a většinou kamarádstvím, lidé životem zdrsnělí, jež povinný úsměv v manéži naučil potlačovat projevy osobních citů, někteří i s temnou minulostí! Tak i Fernand, s nímž se divák seznamuje jako s uprchlým trestancem. Zachraňuje jej jeho žena krotitelka šelem, ale s podmínkou, že se nebude hlásit k dospělému synovi, který ho už vůbec nezná. Tento právě prožívá románek s ředitelovou dcerkou, který by se málem skončil tragicky, nebýt včasného Fernandova zakročení. V něm a krotitelce Floře měl tento film dvě skvostné herecké postavy: Hans Albers, zde již nebyl tim známým hromotlukem a dobyvatelem ženských srdcí, ale typ člověka ve stálem boji mezi dobrem a zlem, dojímavý ve dvou chvílích, kdy měkne v otcovském citu, z nutnosti zapíraném, a v rozchodu s manželkou. Tato, hraná Francouzskou Françoise Rosayovou, zde žena statečná stejně v životním zápase, v němž pohřbila vlastní štěstí pro štěstí synovo, jako tváří v tvář svým tygrům jen jednou zaslzí, letmo, nenáviděná. Režie Jacquesa Feydere podala cirkusácký život s jeho mnohotvárností bez příkras a bez sentimentality, což ovšem nebylo na úkor mohutnosti některých scén, kde skutečnost splývala s obratnými triky. Film byl zajímavý a hodnotný, právem tehdy oceněný v mezinárodní soutěži benátského Bienale.