Spoluviníci

Sovětské psychologické drama Spoluviníci je založeno na konfrontaci dvou postav. Jednou z nich je vyšetřovatel prokuratury Chlebnikov, který bez ohledu na své pracovní zatížení nepřestal za papíry, vypovídajícími o chmurných stránkách lidského bytí, vidět člověka. Uvědomuje si, že má-li se mladý provinilec vrátit k normálnímu životu, nestačí k tomu jenom "erární" péče příslušných institucí, ale je k tomu zapotřebí i osobní pomoc každého jednotlivce z jeho okolí. Chlebnikovovým protihráčem je mladík Tolja, který od svých čtrnácti let vyrůstal v nápravných táborech a kriminálech. Když zprostil své svědomí nejtěžšího hříchu z mládí, chtěl by začít žít jako všichni ostatní. Nedokáže se však na běžný život adaptovat, odpovídat za své činy, překonávat přirozenou nedůvěru lidí. Chlebnikov trpělivě hledá možnosti, jak mu pomoci najít sama sebe a své místo ve společnosti, neboť navíc pochopil, že má před sebou netuctového, možná i talentovaného člověka, byť těžce poznamenaného svou minulostí. Tuto hlavní linii doplňují výpovědi Toljovy sestry a spoluviníků dávného zločinu; ti jsou dnes už úplně jiní než v dobách, kdy byli členy pochybné party z jednoho dvora. - Film Spoluviníci, na jehož scénáři spolupracoval s režisérkou Inou Tumaňanovou skutečný vyšetřovatel prokuratury, "píšící právník" Alexandr Špejer, nastoluje řadu otázek, pro něž nelze najít jednoznačné odpovědi. Autoři nepoužívají obvyklé dramaturgické výstavby, ale koncipují své dílo jako řetěz časově se prolínajících zpovědí hlavních i vedlejších postav. Vzdávají se všech filmových efektů, aby co možná nejhlouběji pronikli do lidských duší. (Zdroj: -ov- Filmový přehled 1988/2, str. 21.)