Kotva u přívozu

Televizní hlasatelka je asi tak frekventované zaměstnání jako pilot Air Force One, takže se nelze tvářit, že je to ze života. Ale je to milé, dobrosrdečné a okořeněné poctivou hereckou prací, tudíž to beru. S výtkou k žalovatelné kadeřnické kreaci na hlavě Jany Šulcové. Bohužel, trendy hairstylingu tenkrát určovaly právě televizní hlasatelky a Vondráčková.

Mně to celé vyznělo jako óda na „práci“ tehdejších hlasatelek. Jako by se bez jejich hlášení o tom, jak se na film dívat zhroutil svět. A vůbec nikdo už mi nenamluví, že neseděla druhá v záloze, ale že musela do akce zrovna hlavní hrdinka filmu. Takže pro mne takto zcela jednoznačný odpad, ale nutno uznat, že občasné hlášky dávaly snímku trošičku „náladu“. A to jako jedné cením. 201301048400/8700

Trio Jana Šulcová, Petr Haničinec a Miroslav Vladyka v milém, člověčinou prosáklém příběhu jedné pražské rodinky. Nic velkolepého, ale taková "hezká česká" televizní jednohubka, která se sice ve večerním prime-time menu už neobjevuje, ale k rodinné odpolední siestě určitě přijde vhod.

Velmi průměrný snímek nadčasové Marie Poledňákové-ambiciózní hlasatelka Magda je "generálem" i ve své rodině (více než půlku filmu všechny diriguje,peskuje a nic jí není vhod),její zběsilé a naprosto nereálné cesty do práce, manžel Vojta má snad svatozář a všechny trable se točí kolem přestěhování do vysněného domu přesně v termínu. A co teprv, když se zaláskuje její sedmnáctiletý syn do o rok starší Vendulky... Magda se neumí vyrovnat s tím, že Bobeš už není jen její mamánek, ještě že Kotva neměla pokračování-její tchýně by byla příšerná. Celkem nevýrazně působí setkání Magdy s lékařem, účastníkem autonehody a taky mi dost nepřirozeně vyzněly prázdné chodby Kavčích hor-televizního molochu, kde se v době vysílání pohybovalo sotva 10 lidí. Kotvu jsem viděla po snad 20 letech a oproti skvostům-Jak vytrhnout... a Jak dostat... je to velice, ale velice slabý odvar-vyšší hodnocení dávám jen kvůli výborným hercům.