Blue Valentine

Film, který nás provede životem páru, od seznámení až po nenávist, tady se jedná spíše o nenávist manželky Cindy, kterou hraje Michelle Williams. Ryan Gosling je jasná jednička, dokázal to mnohokrát a dokazuje to stále, proto je také hodně obsazován a diváci nemůžou být zklamáni. Ač příběh vypadá obyčejně, obyčejný vůbec není. Rozhodně doporučuji.

"Víš, jaký to je, když začne hrát písnička a ty musíš tancovat?" Taková je reakce Deana na lásku na první pohled, kterou právě zažívá. Na pocity, které převládají u něj a jeho dívky po několika letech manželství, však odpověď nemá, neví, proč si musí hned po ránu otevřít plechovku piva a netuší, proč se Cindy přestala smát jeho vtípkům. Pravdy se pár nedopátrá ani v odcizeném prostředí motelového pokoje, příznačně nazvaném "Budoucnost", který naprosto odráží jejich neutěšený vztah a je svědkem zoufalých pokusů oživit, co je nevratné - pouze potvrdí, že nezbylo nic, na co by se dalo navázat. A důvod? Nedozví se ho nikdo, včetně diváka, ten má k dispozici dva vzorce chování a je na něm, kdo mu bude bližší - koho omluví a komu dá větší díl viny, přesně tak, jak vnímá nejbližší okolí rozkol dvojice ve skutečném životě. Odpověď je prostá i neuchopitelná stejně, jako přirovnání k písni a tanci - ne každý hit se stává evergreenem, někdy se natolik ohraje, že přijde den, kdy ho zkrátka nemůžeme vystát....

Mno, mam z toho filmu zvláštní, možná i depresivní pocity. Láska?Byla tam vůbec? Cindy v podaní Michelle Williams byla chladná a bez emocí hned od začátku, Dean zase viděl jen to, co chtěl vidět sám. Jejich zamilovanost, kde byla? Já jí teda moc nepostřehl. To nemohlo dopadnout jinak, než na konec dopadlo. Ryan i Michlle byli vyborní. Filmu dávám 8, ale myslím, že už ho nikdy nechci vidět. To je život.....

líbilo se mi, že to nebylo chronologicky natočeno, o to víc jsem byla šokována nepochopitelnými zvraty tohoto páru, lépe řečeno hysterií manželky... je to tak i v životě - člověk neví, co se pokazilo, ale najednou je všechno ve vztahu špatně, jde to od pěti ke dvou a to je to smutné, pakliže si přehrajeme náš počátek... tady je ale naprosto jasné, kdo to pokazil, kdo, ač by měl být rád, že má dítě otce, si toho neváží... líbilo se mi, že ze strany Ryana byla láska pořád nekonečná, i když mu ruply ke konci nervy ostrou hádkou v nemocnici, a konec mne jako správnou občasnou romantičku citově dostal, a já nenáviděla Michelle za to, proč je na svého muže tak tvrdá, když se pro ní a pro cizí dítě, které vychovával s láskou, jakoby bylo jeho vlastní, tolik obětoval. Nechápu proč mu vyčítala to, že si dá pivo a zazpívá tklivou písničku, nechápu, proč jej tolik nutila, jít si hledat práci svého života, když sám byl s prací malíře nebo stěhováka spokojen, a mohli být stejně rádi, že vycházejí se svými příjmy. Pro mě byla ona sobeckou, proto zřejmě ta nominace na Oscara:). Chybělo mi tam více lásky, ale podívám se na film opětně, až budu mít zase jednou životní partnerskou depku a budu chtít uronit slzu u rádoby romantiky...