Mys ztracených lidí

"Mys ztracených lidí" byl Dupontův vážný film, významné režijní a herecké hodnoty. Jeho děj byl převzatý ze stejnojmenného dramatu Franka Harveye. Manželé kapitán Kell a spanilá Eillena vstoupili do bílých zdí nebetyčného majáku na skalnatých útesích Mysu ztracených a tím zahájili nový život, plný odříkání a jednotvárnosti, život, podobající se zamlženému pohledu na nekonečnýc obzor, na ten ostrý pruh, kde se dotýká obloha s mořem. A ticho šumivé písně vln, tříštících se o nahé tělo majáku, dává vyrůst romantickým snům a tužbám v srdcích obyvatel mysu, kteří odříznuti od ostatního světa zapomínají na jeho zákony. Casso, robustní Kellův pomocník, zamiluje se vášnivě do Eileeny a zaplatí tuto svou lásku drahou mincí svého života. Je zavražděn dobrodruhem Kingsleyem, který se ukrývá v majáku před policií, a pro sladký Eileein polibek zapomněl na všechno nebezpečí. Jak je zde patrné, věnoval Dupont své vzácné režisérské umění jen cenným snímkům, pro které vybírá přední herecké síly, které dovedou plně vyhovět požadavkům jeho psychologického vyjádření ve zvukově dramatické fotografii. Dupont se nebál rychlého střídání obrazových detailů a činí tak s obdivuhodnou obratností, že nerozbíjí ani v nejmenším dramatické a spádové rozvinutí děje. Dělá ze slz krystaly a z úsměvů slunce. Jeho pohled do tiché místnosti majáku na Mysu ztracených je pohledem do vesmíru, tak jako je záběr na spoutané ruce beznadějným vzdechem v dusivých stěnách šestiletého zamřížování. Nositeli stěžejních rolí jsou Conrad Veidt, Heinrich George, Fritz Kortner a Tala Birell.