Salto Mortale

"Salto Mortale" film režiséra E. A. Duponta slavil úspěch nejen pro vynikající režii, ale i pro své skvělé obsazení. Román Alfreda Macharda dal pečlivým scénáristům vděčný motiv z osvědčeného prostředí cirkusové manéže, pro kterou hrbatý Grimby kombinoval číslo s krkolomným skokem z roztočené houpačky na hrazdu spuštěnou v bezprostředním okamžiku před zachycením skokanů. Odvážná krasojezdkyně Marina a flegmatický krmič lvů Jim rozhodli se uvést toto nebezpečné číslo do provozu. Kamarád Robby ujal se důležité obsluhy páky pro spuštění hrazdy. Společná práce na houpačce smrti sblížila Jima a Marinu a náklonnost obou byla zpečetěna manželstvím. Ale Jimův chybný skok uprázdnil Robbymu místo na houpačce a zmrzačený artista postavil se k páce. Mrzák ztratil Mariinu lásku a Robby ji získal spolu s nebezpečným místem v závratné výšce cirkusového stanu. Podváděný Jim stává se pro oba milence u osudové páky nesmírně nebezpečným a tak dochází k napínavým momentům, které soutěží s životní tragikou celého filmového díla, kde Dessauova hudba, ušlechtilý obraz a střídmá a srozumitelná slova dávají vyniknout novým postavám filmu, jako byla Anna Stenová a Reinhold Berndt s lonchaneyovským výrazem nadaného umělce. Anton Woohlbrück byl dobrý, Kurt Gerron byl tak skvěle namaskovaný, že byl až nerozpoznatelný, Otto Wallbur se asi nemohl nabažit zvukového filmu, neboť zde byl až přespříliš hovorný.