Brloh

"Brloh". Také v Hamburku byla přístavní krčmu "Brloh". Bylo to útočiště zločinců a přechovávačů s Černou Elsou, milenkou zlodějů, která za cenu těla získala od jednoho z nich občanskou legitimaci pro uprchlého trestance Jörgena, štvaného v podzemí a skrýších Hamburku jako zvěř. A přece, jak se divák dozvěděl z filmu, nebyl tento Jörgen špatným člověkem, protože z bídy za odměnu vzal na sebe vinu někoho jiného. Ale osud zdá se být nelítostný. Stane se vražda a právě část falešných dokumentů, znějících na nové jméno Jörgenovo, znovu na něj vrhá podezření z těžkého zločinu...Bude z něho očištěn, bude vrácen do života jako řádný člověk? A kým a jak? Tuto otázku zodpověděla závěrečná část filmu, jemuž režisér kromě ponurého, naturalistického prostředí temných živlů lidské spodiny dovedl udržet napínavost až do konce. V hlavní roli se vžil dobře do úlohy štvaného člověka Sigi Symo. Srovnáme-li tento německý film s americkým, nezadaly si oba co do senzačnosti námětu a provedení, ale málo naplat, americký film vyzníval přirozeněji, kdežto tento německý ve snaze po líbivosti zabředal místy do sentimentality. Německý film byl pozoruhodný především tím, že jeho námět byl vzat ze skutečnosti, z osudů bývalého trestance, kterým se rok před natočením tohoto filmu zabýval zahraniční tisk a který vzrušil a vzbudil vlnu soucitu ve veřejnosti s nešťastným člověkem.