Contre toi

Ztráta milované osoby, ztotožnění viníka s nevinnou lékařkou, to vše na jedné straně, a na druhé straně vztah týrané ženy ke svému únosci; klasický stockholmský syndrom v praxi. Přiznám se, že od filmu jsem čekal poněkud více, ale vzhledem ke stopáži a vynikajícímu hereckému projevu Kristin Scott Thomas, jsem byl nakonec spokojen. I konec příběhu lze přijmout bez výhrad.

Zdánlivě jednoduchý příběh o únosu gynekoložky Anny mužem Yannem zoufalém ze smrti své ženy během porodu císařským řezem s úmyslem se pomstít. Netrvá však dlouho a napjatý začátek plný strachu a ponižování, se náhle mění v tzv. Stockholmský syndrom, aby zase rázem vyšlo najevo, že se jen jedná o morální rozhodnutí. Trochu to vyvolává otázky nad koncepcí daných událostí a vůbec příběhu jako takového. Ten je velice zkratkovitý a zbytečně ve svém vývoji rychlý. Náhlý milostný vztah je sice věrohodný, ale zároveň působí velice ironicky. Velká část příběhu se odehrává v jednom malém prostoru místnosti, takže to spíše vypadá jako inscenace hry než celovečerní film. Příběh postrádá napětí a styl. Koncepce příběhu je sice zajímavá, ale skutečně jen na krátkou dobu a takže spíše vítězí klišé. Tohle mělo být scenáristicky daleko více zpracované a určitě připravené na delší stopáž. Rychlé tempo a zkratkovitost snímku spíše škodí.