Šedesát let

"Šedesát let". Angličané zřejmě cítili v těch pohnutých politických dobách potřebu občanům britského imperia a celému světu ukázat, z jakých složek rostla v devatenáctém století moc a vážnost britské říše, jak na ni budovala moudrost státníků ve spolupráci s inteligentní královnou, které osud dopřál přes šedesát roků vlády, takže celé období britské historie se po ní nazývá viktoriánským. V řadě pestrých (a to doslovně, neboť film je barevný) obrazů, filmovaných většinou na historických místech, která se tentokrát poprvé se svolením královské rodiny zpřístupnila filmařům, mohutných ve své rozsáhlosti a pošetnosti osob i intimních ve snímcích manželské lásky a rodinného života královskýchmanželů, rozvíjejí se před očima diváků nejvýznamnější úseky britských dějin od nastoupení mladistvé, teprve osmnáctileté královny a její korunovace a svatby se saskokoburským princem Albertem, otevření světové výstavy, výstavba paláce, krymská válka, různá povstání, smrt prince Alberta, oslava šedesáti let panování - až v roce 1901 královna naposledy vydechla. Při tom defilují vynikající státníci, ministerští předsedové, zahraniční ministři od Welingtona po Gladstona a co jich ještě bylo. Všechna ta jména utkvěla v dějinách a jejich obrazy, tu ve věrných maskách napodobených ve vizáži, pohybech i způsobu mluvy. Přesto dějinnou velikost šedesáti let působí nejlidštěji stránky osobního poměru královských manželů: z nich princ Albert jako cizinec nikdy nedosáhl lásky lidu, protože demagogové proti němu štvali, ač přilnul s opravdovou láskou k nové vlasti a její starosti staly se až do jeho smrti jeho starostmi. Podal jej v tomto filmu Adolf Wohlbrück.