Vanishing on 7th Street

Nesnáším filmy, kde se furt jen kecá a kecá. Tady v tomto je to skoro nekonečné. Přitom start je výborný, jenže pak to spadne do tmy a zůstane až do konce. Doktorka, která se diví záložnímu zdroji, jako kdyby v nemocnici nebyl, černošský spratek, který naschvál neposlouchá, co se mu říká, hrdina který netuší, že mu jukebox žere proud, to je tedy sestava skutečně na mrtvici. Do toho všeho přímo odporná hudba v pozadí, mimochodem právě z již zmíněného jukeboxu. Prostě skvělý nápad je zazděn pitomým scénářem. Škoda. 201408188532/9110

Bohužel měl doma chabrus elektrické zásuvky a rychlovarnou konvici po babičce. Chtěl si udělat černý kafe... a prd ho! Vyrazil v baráku komplet všechny pojistky. Tak zkusil naškrábat scénář potmě, jen popaměti a docela mu to šlo. Až na to, že to ten debil psal černou pastelkou na černý papír. Teď výjimečně udělám sprosťáka, jo? Kdybych si místo čumění na tuhle nudnou vyzkratovanou krávovinu radši doma zhasnul, vytáhnul z trenclí své nádobíčko, rozhoupal ho a svítil si na něj při tom baterkou, tak by jeden válcovitý a dva chlupaté stíny vesele skotačily po zdech a já bych užil daleko víc zábavy, než na 7.th Street. Šílená nuda, při čekání na to, jestli tu bandu kreténů napadne udělat si v baru z nábytku táborák a na ulici zapálit auta, kterých tam stálo přesně tři prdele plus jedno. To by bylo světla...! Bohužel, nerozsvítili si až do samého finále. Pak šerifův kůň sežral jablko, dvoučlenný koedukovaný multikulti kolektiv nasednul a vyrazil pomalou jízdou koňmo v rychlém pruhu dálnice D1 vstříc světlým zítřkům. Ve scéně drze okopírované ze seriálu Živí mrtví. Takže ta jediné dvě udělené hvězdy jsou pro osvětlovače. Ten si s tím vyhrál fest.