Chladnokrevně předložený účet

Podobně jako v pozdějším filmu Smrt v červeném jaguáru tak i tady dochází aspoň k překvapení v podobě hlavního zloducha. Jinak ale furt ty stejný schémata (opět ohrožená kráska padající Jerry Cottonovi do náruče), nesmyslný dialogy a jak už tu někdo zmínil, otřesné zadní projekce jak z němé éry. Bonusově tady je aspoň pozdější komisař Derrick v neobvyklé roli gangstera a s plynovou maskou na ksichtě.

Seriál filmů o neohroženém Cottonovi, byl protiváhou k nadpřirozenému agentovi 007. Příběhy byly dobře vymyšleny ale pak už vše padá na vrub režisérů. Herci, byli vybráni, kteří moc za to nechtěli. Autoři Jamese Bonda, měli více prašulí a vůbec s Cottonem nemuseli soupeřit. Zaplať bohu, že se seriál dá znovu vidět a dohledat. Nader mohl být o nějaký kalendář mladší, vsunout nějakou světovou celebritu a mohlo to jinak vyznít. Tappert ještě nic neznamenal, ta jeho životní role teprve přijde. Zajímavé je, že se po jeho smrti Němci s jeho kultem vypořádali po svém, filmy nejdou na obrazovku a Derrick v Německu je odepsán. Proč? Oni ti němci přišli po 60 letech na to, že patřil k exscelentním vojákům, kteří vraždili a vraždili. Co dnes dělá Nader, toho odnes čas, zemřel v roce 2002 a který po Cottonovi nic zhlédnutelného nenatočil...

Čtvrtý filmový příběh ve spojení s agentem FBI Jerry Cottonem. Krásná šedesátá léta a klasický příběh o převozu diamantů a různých mašinérií kolem toho. Černobílý obraz vytváří této klasice neotřelé kouzlo a to i po technické stránce dané doby. Scénář je zpracovaný impozantně a literárnímu vzoru dává určitou poctu. Jestli tímto vznikla konkurence snímků o Jamesovi Bondovi je stále na diskuzi. Každopádně i po letech mají své určité kouzlo a románům či sešitovým příběhům může filmové zpracování sloužit jako výborný doplněk.