Call of the Flesh

"Zpěvák sevillský". Jedná se o americký film, který byl pro svůj děj, líbivou a místy až klasickou hudbu a snad ještě víc pro sličnou tvář Ramona Novary přívětivě přijatý našim obecenstvem, které jeho oblíbenec ani jako sevillský zpěvák nezklamal, ačkoliv touto úlohou ztratil trochu na svém tradičním hrdinství. Společně s Dorothy Jordanovou se mu podařilo vyhovět starobylému rázu této hry, v níž vystupuje jako veselý hospodský pěvec bavící celou noční Sevillu a později operní obecenstvo starobylého Madridu. Pro jeho příjemný hlas, v jehož melodickém zladění vyznívala krása a ušlechtilost snad celého světa. Tak se to tenkrát muselo určitě jevit především ženské části publika. Fešák Novarro, náš zpěvák sevillský, byl samozřejmě miláčkem žen i ve filmu a nelze se divit, že se do něho zamilovala i nevinná bytost za klášterní zdí a zatoužila po světské volnosti. Uprchla z těsných klášterních mříží tohoto nechtěného, ale rodiči předurčeného domova, aby založila domov nový s tím, po němž toužila. Ramon Novarro ve filmu zpívá anglicky pěkné španělské písně, tančí a miluje, jak mu to předepisoval scénář. Ve filmu nechybí ani trochu divadelní přepjatosti nejen ve hře, ale i ve výrazně kulisových stavbách. Dorothy Jordanová je jeko klášterní naivka milá stejně jako o trochu opravdovější Reneé Adoreé, která zůstala věrná svým frivolním úlohám s poletujícím šatem, vždy obnaženým levým ramenem a se srdcem naplněným zklamáním.