Růže a sníh

Premiérovou žeň dramatických pořadů zahájilo v pondělí večer již tradičně bratislavské studio, které k 40. výročí prolomení fašistické blokády Leningradu uvedlo televizní hru RŮŽE A SNÍH. Její scénář na motivy stejnojmenného románu Konstantin Paustovskij napsaly Ľudmila Rampáková a Marína Juríčková, které z půdorysu předlohy zdůraznily především myšlenku o síle a velikosti lidskosti, jež pomáhala Leningraďanům přežít oněch krutě dlouhých 900 dnů blokády. Dostatečný časový odstup od zobrazovaných událostí vede k tomu, že autoři se snaží nacházet obecněji platné principy, které mají širší, nadčasovou platnost. Tohoto rodu byl i příběh o skupině sovětských umělců, kteří pomáhali nejen svému okolí, ale i sami sobě přežít a rozdávat sílu tím, že dělali dál svou práci. V poloze televizního ztvárnění se ukázala nosná myšlenka konfrontace předválečného života s dny vlastní blokády, která dávala příběhu další dimenzi, rozměr kontinuity umělecké tvorby i veškerého snažení. Teprve skrze tuto konfrontaci jako by cudně probleskovalo nevšední hrdinství a obětavost sovětských lidí v boji proti fašistickým vetřelcům. Přesto bylo dobře patrné, že hra vypovídá právě o těchto vlastnostech, byť ze zdánlivě velice nezvyklého úhlu. Režisér Ivan Teren promyšleně odlišil obě časové roviny příběhu a soustředil se zejména na prokreslení postav protagonistů (škoda že se mu nepodařilo více oblomit scenáristicky poněkud neobratné zobrazení „pomoci“ členů leningradského divadla starému profesoru Švejcerovi). Z jednotlivých účinkujících nejvíce zaujaly výkony Mikuláš Huba, Anna Javorková, Jozef Kroner a Bronislav Križan, kterým předloha poskytla největší příležitost, ocenění si zaslouží i nápaditá kameramanská práce Jiří Stöhr. KOZLOVÁ, Danica [dk]. [i]Týden v televizi.[/i] Tvorba, týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 1984 [1. únor], č. 5, s. 19. [upraveno, zkráceno]