Hugo a jeho velký objev

Vizuálně je to opravdu dokonalé a ani herecky se tomu nedá asi nic vytknout. Příběh je to zajímavý a svým způsobem i silný ale to podání je chvílemi vysloveně nezáživné a to mě u Scorseseho dost nemile překvapilo. Kdyby ten film nebyl tak intenzivně opěvován jako něco hodně extra asi bych se na to díval jinak a shovívavěji ale já osobně si ve své naivitě pětioscarový film představuji úplně jinak!!

Tak ten vizuál byl naprostá pecka. Jenomže, nevím jak u jiných, u mne se časem překoukal. Asi po čtyřiceti minutách jsem se začal nudit, protože příběh nikam nespěje a stagnuje. Netuším, kdo měl být cílovou skupinou, nezdá se mi, že děti. Já tedy, jako dítě bych se asi v kině užral nudou a to ne jen kvůli naprosto šílené stopáži. Střední generace? A ta starší? No, nevím, nakonec je to jedno. U mne to nezabralo. Po hodině filmu jsem to měl puštěné jen jako zvukovou kulisu a koukal jen jedním okem. A Když to skončilo, zajásal jsem. I když přiznávám, že závěrečná honička trošku napravila statický a nudný děj. Pro mne nepovedený snímek.

Věřím tomu, že v 3D to musí být super, vidět všechny ty kolečka, součástky atd.Škoda, že jsem se k tomu nedostal.I přesto se mi film dost líbil, musím říct, že mě přímo překvapil - tohle jsem nečekal. Ten příběh je skutečně dojemný.Co mě ovšem překvapilo nejvíc, tak to byl Sacha Baron Cohen.K tomuto pánovi jsem měl doteď, co herectví týká, jisté výhrady ( když to řeknu slušně ).Ale po tomto filmu a jeho roli nádražního fízla, budu muset poněkud změnit názor.To bych do toho chlapa něřekl ani náhodou. Každopádně film doporučuju pro celou rodinu.

HUGO A JEHO VELKÝ OBJEV Hugo je popisován jako rodinný film. Tím, že hlavními hrdiny jsou děti, měl by být prioritně určen pro starší děti. Bohužel, celé dílo je podle mě pro děti hodně nevýrazné, málo akční, někdy přespříliš vědecké, plné techniky. Přemíra těchto prvků činí dílo sice technicky zajímavým, ale dějově nevýrazným a mdlým. Scorseseho milostné vyznání kinematografii vyznělo jen jako uzívaný rodinný film, který dětem nedává smysl a navozuje nepříjemně umělou historickou atmosféru. Hugo není obyčejný dětský film. Podle dostupných informací je snímek Hugo velmi osobním filmem Martina Scorseseho, neboť on sám je vlastně oním dětským hlavním hrdinou, on sám se vyznává ze své životní lásky ke kinematografii, k filmu coby osudovému médiu, ke svému celoživotnímu okouzlení. Snímek Hugo je neuvěřitelně komplexní a funguje v několika vrstvách. Jednak je to chlapecky dětský, zvláštně posmutnělý až melancholicky dobrodružný film. Hrdina se příliš brzy vyrovnává s krutou realitou života, která jej proti vlastní vůli donutí předčasně zestárnout a přijmout odpovědnost za vlastní život. Hugovu původní zálibu povyšuje na zásadní životní poslání. Smysl jeho života je předkládán s důrazem na Verneovské okouzlení světem mechaniky a všelikých, nejen hodinových, strojů a hejblátek. Zároveň film věnuje spoustu času naturalistickému popisu o vzniku legendárního snímku z dob rané fantastiky Cesta na Měsíc. Tato část děje funguje zčásti rovněž jako biografický film o průkopníkovi světové kinematografie, kterým byl režisér Georges Méliès. Martin Scorsese rozehrává fantaskní hru s divákem. Je to krásně melancholická filmová cesta, která nás dovede na samý úsvit kinematografie. Domnívám se však, že tuto mistrně zvládnutou atmosféru dnešní dětský divák neocení. Proto jako protiklad příběhu je film plný světel, barev, techniky, zbytečné spousty mlhy. Ale ani klukovsky atraktivní prostředí vlakového nádraží celkový dojem nezachrání. Je to sice pestré, je to barevné, vizuálně perfektní, virtuózně rozhýbané, řemeslně dokonalé, ale na dnešní dobu je téma pro děti příliš nezáživné, příliš staromódní, pro dnešní kluky je popisované dobrodružství moc obyčejné. Takže očekávání bylo veliké, ale celkové dojmy z filmu jsou mdlé a nevýrazné. Pro celou rodinu to bylo nečekaně velké zklamání. Pro fanoušky počátků kinematografie to naopak bude perla, která si po právu zaslouží pozornost.