Láska z pasáže

Původně slušňák Pavel se zaplete se zlodějskou partou, které dává tipy na prázdné byty. Nemůže skončit jinak, než v márnici. Film mě neujal před pětadvaceti lety a stejně tak při nedávné repríze.

Láska, která nedopadne vůbec dobře. SMRTÍ. Přiznám se, ač nerada, tak jsem brečela, jak ho našla v tom domě na schodech a nakonec jí umřel v náručí. Opravdu smutné. Skvělé herecké výkony a skvěle zpracované na tu dobu.

Mám ráda tento film, i když jeho smutný konec je poněkud v rozporu s úsměvnějším průběhem děje. Ale snad to tak má být. Nutí k zamyšlení, jak jeden den může být pro mladého člověka bezstarostný a plný slunce, a hned druhý den přijde tragédie a velká životní ztráta. Lukáš Vaculík již od velmi mladého věku prokazuje, že je skutečný Herec s velkým H. Taťána Kulíšková byla později filmem neprávem opomíjená, domnívám se, že její herectví bylo přirozené a přesvědčivé. Ve filmu můžeme skrytě najít i touhu po něčem lepším, co se nám nemůže splnit.

V 80. letech 20. století se u nás vyrojilo několik podobných "realistických" filmů o současné mládeži, které měly za úkol mapovat, ale také vychovávat neboli ukazovat důsledky "nevhodné" životní cesty. Lásku s pasáže, Kamarády do deště, Discopříběh, Bony a klid a další jsem neměl příliš rád, protože jednak jsem žil jinými ideály, jednak jsem je bral jako filmy poplatné režimu. S odstupem se však dá říct, že vznikly zajímavé "dokumenty" části tehdejší doby.