Nevěstinec

Přiznám se, že toto psychologické drama a ještě v jakémsi uměleckém obalu, není úplně můj šálek kávy. Těžko hodnotit, film měl svoji atmosféru, ale vícekrát se dívat spíše nebudu.

Sa divím, že vtedy do toho obe pohlavia šli, ono troška lepší organizmus a konečné štádium syfilisu znamenalo odskakovanie mäsa z kostí, nič príjemné. Dnes už je to trocha bezpečnejšie, ale človek nikdy nevie, kedže ani dnes nie je nič stopercentné. Navyše je tu krásne ukázané, že doba nijako sa extra v dekadencii nemení a aj vtedy sa nevedelo, čo od roztopaše. Priemyselník, na ktorého museli drieť 15 ročné deti za jedlo a mincu týždenne, sa "zaslúžene" ide odreagovať do bordelu, nalievať (a polievať) najdrahším šampanským, obdarovať smaragdami svoje neviestky a utrácať ťažko zarobené peniaze, zatiaľ čo jeho zamestnanci s blaženým pohľadom celú noc obhliadajú mincu, ktorú za týždeň zarobili. Konečne si budú môcť dovoliť nové topánky, snáď aspoň rok vydržia. Čo už, spoločnosť je nespravodlivo rozdelená. Holt, aj vtedy bola doba zvrátená, aj dnes. Aj v minulosti. Len pozor, Rím na svoju zhýralosť doplatil a momentálna Európa štýlom Chlieb a hry tiež smeruje skôr na trpké dno. Mimochodom, prča je (minule sa stalo u nás), ak nejaká vykričaná kráska chytí niečo, tak sú nemocnice natrieskané ľudmi, čo žiadajú o test na pohlavné choroby, no najväčšia pikoška je, že tak 80 % sú ženatí. Ale k filmu. Jeho problém bol, že to bola neskutočná nuda, dialógy o ničom a nulový dej. Nič sa nedialo, iba taká malá exkurzia do luxusnejšieho bordelu a oboznamujeme sa, ako to tam chodí. Čiže nič. Ale aby som nekrividil. Treba oceniť, také tie lechtivé kostýmy, ďalej tie ružovo-dekadentno-svojim spôsobom romantické kulisy. Ďalej vlastne náznaky deja tam boli a to osudy (a zato sú tie body) Madeleine a Clotilde. Ďalej, že tie ženské vyzerali fakt prirodzene (čiže bez výrazných kozmetických a chirurgických zásahov či diét). Škoda, dalo sa z toho vytrieskať viac, ale v podstate to bola poriadna nuda, a navyše som tam nezaznamenal nič historického a psychologického už vôbec nie

Překrásný titulkový úvod, permanentně zšeřelá atmosféra, všezahalující závoj smutku, odevzdanost osudu, nesplnitelné naděje, odraz dekedence a zcela nepatřičná, přesto odpovídající hudba zaslouží šedesát procent, a i když se víckrát neuvidíme, ten vnitřní prožitek mně už nikdo nevezme...

Další me oblíbené filmové téma - prostituce, děvky a jejich životní příběhy. Pač kdo může vypravět barvytější příběhy než děvka? Nebylo to špatný, ale čekal jsem víc, než-li pravdivá syrovost těhle míst, je to tady podané více umělecky. Osudy několika prostitutek na začátku dvacátého století, jejich plány, sny, smutky, bolesti, nenaplněné tužby a tvrdá realita každého dne prožitého v bordelu.... Herečky pro mě byly jednou velkou neznámou, ale nebyly vůbec špatné. Na jedno kouknutí to je, ale já už tento bordel znova nenaštívím. Za mě 7:)