Mother's Day

Bezvadný film. Mohli trochu přitvrdit a vrazit více gore. Ale i tak jsou ve snímku drobná překvápka, silné scény a trošku té brutality. Děj jednoduchý, přímočarý, žáden větší složitější psycho rozbory se zde nekonají. Určitě se podívám znovu. 2014022810254/10738+++++Bezvadný film. Mohli trochu přitvrdit a vrazit více gore. Ale i tak jsou ve snímku drobná překvápka, silné scény a trošku té brutality. Děj jednoduchý, přímočarý, žádné větší složitější psycho rozbory se zde nekonají. Určitě se podívám znovu. 2014022810254/10738++++++Souhlas s předchozím komentem. Klidně to dám i potřetí.2015030310256/10739

Nepříjemné na pohled, brutální, ujeté a další přívlastky si po shlédnutí můžete doplnit. Nebýt nějakých drobných lapsů v chování postav a divného konce, mohl to být opravdu výborný film. Na druhou stranu je natolik násilný a ve své podstatě reálný, protože takové věci se dějí i v reálném životě a ta celá rodina by zasloužila elektrické křeslo. Jinak Rebecca De Mornay opět potvrdila, že zlé, úlisné a nemocné ženy na hlavu hrát umí viz. Ruka na kolébce (1992). Pokud máte rádi styl home invasion a hodně krve, jste zde správně.

Podprůměrný film,který tak trochu připomíná SAW,ale vše strašně křečovitě udělané jen na efekt.Prostinké,namachrované,bez originálního nápadu.

Oběti i záporáci to totiž průběžně mrvili všichni stejně, jako kdyby se na mě domluvili. Na každý zajímavý a uvěřitelný dějový zvrat připadal minimálně jeden WTF moment, takže výsledkem je - s odřenýma (a vařící vodou vypláchnutýma) ušima - tříhvězdičková plichta. A ta vychvalovaná psycho-maminka se může jít bodnout! Na svoje děcka se vytahuje: „Co jsem vás celý život učila?“ popřípadě: „Dodržovat pravidla je pro přežití důležité“ a sama vrší jednu chybu za druhou. A hned od začátku – například ani nenechá svázat všechna rukojmí (poučka číslo jedna z příručky Psychopatem snadno a rychle!), takže jí pak běhají po baráku jako vzteklé veverky a zbytečně dělají v té už tak dost prekérní situaci ještě větší bordel. Ale jedno musím Bousmanovi přiznat. Jak jsem furt střídal strany, kterým fandím a střídavě jsem si tu vybíjenou užíval nebo se nad něčím nasíral (nejdebilnější bylo to hraní si na Jigsawa u bankomatu „Máte na to 30 vteřin nebo vás zabiju obě“), uteklo to jako voda a nějak jsem se, navzdory delší stopáži, ani nestihl nudit. Ovšem jako opravdu šťavnatou psychopatickou rodinku doporučuji raději Vyvržence pekla.