Už někoho mám

Skloubit dohromady komedii, muzikál, akční, sci-fi, drama a romantický film tak, aby to nevypadalo jako fraška, to se asi jen tak nepodaří. Indický Koi... Mil Gaya nám ukázal, že je to možné. Pro nás evropské diváky je téměř nemožné u nás v kině nebo televizi shlédnout pravý indický film (teď nepočítám "Milionáře z chatrče", jelikož americká produkce z něj udělala spíše hollywoodský trhák, než klasický asijský snímek). A to je strašná škoda, protože tito lidé mají na tento druh umění úplně jiný názor. Většina z děl bývá několikahodinových a do kina jde tedy člověk na celý večer - kdy pak následně tančí, baví se a to vše při sledování plátna. Pro nás nepředstavitelné. Už někoho mám se může trochu jevit jako parodie na Spielbergova "E. T. Mimozemšťana", ale to vůbec nevadí, protože hned ze začátku diváka dostane zvuk Óóóm a následně ho chytí velmi rytmické písně, které jen tak v rádiu u nás neuslyší. Třešničkou jsou pak ztřeštěné kousky slavného indického herce Hrithika Roshana (spíše účinkuje v akčnějších filmech), zvlášť pak jeho taneční kreace. Jako alternativu nelze jinak než doporučit...