Šamani odcházejí

Bílá civilizace rezignovala na soužití s přírodou i na zkušenosti, které z něj vyplývají. Jedni z mála, kteří původní tradice uchovávají, jsou jihoameričtí šamani. Film má být sondou do šamanské duše a tím pádem i jakýmsi vhledem do lidské minulosti. Technický pokrok a bezhlavý hon za "růstem růstu" způsobily, že bílá civilizace začala ignorovat znalosti, které získávaly přírodní národy ve tvrdé škole tisíciletých zkušeností. Přírodní společenství byla řízena a ovlivňována mytologií. Mnohým z nás se zdá, že mýty jsou pro technickou společnost primitivní a nepotřebné. Ale střepy kultur, žijící dosud v souladu s přírodou, jsou toho názoru, že rozvinutý svět musí znovu objevit ty nemateriální hodnoty, které umožňují rovnováhu mezi světem vnějším a světem vnitřním. Jen to umožňuje porozumět například tomu, že každá zjevná výhoda má i svoji nevýhodu a že je nutné, ve svých touhách a přáních, přijmout určitá omezení. Co je to jiného než trvale udržitelný přístup k životu? Přírodní národy vědí, že s přírodou musí spolupracovat a mohou ji jenom usměrňovat, nikoliv ničit a znásilňovat (viz rozdíl kolonista - indián při řešení stejných problémů). O tom všem hovořil režisér Pavel Bezouška, který se bezmála 40 let v České televizi věnuje ekologickým otázkám s amazonskými šamany v Brazílii a Peru. Výpovědi šamanů jsou ilustrovány nejen jejich obřady a rituály, ale také konkrétní sondou do jejich umění, ať už jde o léčitelské schopnosti, vstup do paralelních světů, nebo, současné vědě nepřijatelné, schopnosti např. volání deště či likvidace soupeře rituálním obřadem. Česká televize