Hanezu

Ve filmu japonské režisérky Naomi Kawaseové, který soutěžil na MFF v Cannes, jde stejně o zachycení partnerského vztahu v rozkladu jako o zobrazení neměnnosti mezilidských problémů. Uhrančivé drama poukazuje na přerušené vazby člověka s přírodou. Těhotná Kajoko a její partner Tecuja tráví čas prací i sněním. Když se muž vrátí ze služební cesty, vyjde najevo tajemství, které může dramaticky změnit jejich soužití. Region Asuka, kde se film odehrává, je považován za místo zrodu japonské kultury a symbolické zasazení děje filmu právě sem stvrzuje téma neměnnosti a trvalosti lidského údělu. Emoce jsou zde odkrývány nenápadně, o to trvalejší je jejich dopad. Režisérka pracuje s typicky uhrančivou náladou, jež v mnohém vychází z umístění díla do přírodních scenerií. Kamera snímá hmyz, slunce i krajinu stejně důsledně jako lidské postavy, a vytváří tak iluzi dokonalé symbiózy. „Myslím, že utrpení lidí v moderní společnosti pramení z neschopnosti vnímat se jako součást přírody. Dá se říct, že lidé v mých filmech vlastně hrají vedlejší role,“ říká autorka, která se na filmu podílela též jako kameramanka a střihačka. 46. MFF Karlovy Vary, 2011