Jaká je cena lásky?

"Jaká je cena lásky?" po filmu "Quartier Latin" (viz popiska na FDB) to byl další film z pařížského Montmartru a opět s Rodolphem v elegantních šatech posledního střihu, na kterého čeká luxusní osmiválec před dveřmi starého činžáku, aby unesl chudého bohéma a s ním i diváky do světa přepychu a pohodlí, jemuž vlastně náleží tento nepravý bohém, stejně, stejně nepravý, jako celá ta moderní domnělá bohéma, která s Murgerovými hrdiny má společné nejvýš jen plátna s štětce. Tato historie bezmezně oddané, pokorné a odevzdané lásky malé tanečnice z music-hallu k mladému, krásnému a bohužel i velmi bohatému muži (o jehož bohatství nemá ovšem jako hrdinka E. W. Emova příběhu ani tušení) není na mou věru ani dost málo originální.Ale je to všechno tak pěkně, mile a hlavně pro obecenstvo tak tklivě a dobře udělané, že nešlo pochybovat o úspěchu tohoto konec konců velmi sympatického filmu. Zasloužil si tento film tento úspěch?. Ale rozhodně ano. Vždyť to bylo nejen dobře hrané, ale i natočené ne bez smyslu pro malebnost a některé záběry i z hlediska moderního filmového vyjadřování byly ne-li pokrokem, tedy rozhodně vyhovující. Vedle Igo Syma, který je zde velmi sympatický ve své sympatické roli, zdála se i tehdy nová herečka Corry Bell v roli tanečnice Celestiny sice velmi hezká a tak žensky oddaná, ale přece jen na pařížskou tanečnici jí chyběla verva a temperament a jejich slz bylo přeci jenom mnoho, i když to byly slzy mimochodem velmi krásné. Zajímavý byl Leopold Kramer (Bývalý ředitel německého divadla v Praze) v roli upjatého boháče a velmi zábavný i lidsky opravdový byl představitel přítele Luciena Leblanca, bankéřova synovce, který postavu malíře Pabla učinil tak lidsky blízkou.