Vykřičená žena

Společnost United Artists předvedla u nás ze svojí produkce snímek "Vykřičená žena" s Normou Talmadgeovou v hlavní roli. Jako téměř ve všech amerických filmech své doby, ani v tomto snímku není ani za mák skutečného života. Diváci museli mít dojem, jakoby americké filmy byly točeny v nějakém ohromném skleníku, do něhož ani na chvíli nesmí závan ostrého, nemilosrdného vichru reálného života. Ti dva ušlechtilí důstojníci, kteří se v tomto snímku zamilují do krásné dívky, mající pověst "lehkého zboží" zde vykřičené ženy, jsou typy tak málo pravděpodobné, že v jejich existenci mohl věřit jen ten, kdo je nikdy ve skutečném životě neviděl. Možná by někteří diváci byli schopni uvěřit v ušlechtilost amerických kovbojů, ale těžko mohli našince Američané přesvědčit, že rakouský a carský důstojník dovedli klečet v panické úctě před ženou v tomto případě obyčejnou lehkou ženou. Další osudy této dívky, která dá přednost rakouskému oficírovi a ve světové válce vykoná pro rakouské vojsko velikou oběť, je docela zajímavým způsobem rozvedena, ovšem divák si musel odmyslet fakta o válce a smířit se s americkými výklady a názory na vývoj událostí. Musel se spokojit s tím, že Rusové chtěli dobýt Lvov jen proto, aby se zmocnili rakouského vyzvědače a nesmí mu vadit ani to, že tažení proti Lvovu vedl ruský setník. Pak má před sebou líbivý, místy dosti dramatický film s několika silnými scénami a krásnou subtilní fotografií, v němž také režisér dovedl upoutat zájem bystrým spádem událostí a příjemnými úseky humoru.