Modrý tygr

Tak tohle dát do konce je tedy makačka na kedluben. Už po dvaceti minutách jsem zíval, po dalších dvaceti usínal, a abych neusnul vůbec, začal jsem škrábat brambory. Jenže tento film se nehodí ani jako „pozadí“. Prostě blbárna na entou.

Dětský snímek připomíná svým námětem a vizualizací 60. léta, kdy podobných počinů vzniklo vcelku hodně. Dětská fantazie je kouzelná a se světem dokáže divy. Svojí jednoduchostí a jemným stylem vyprávění předznamenává, že je určen především pro dětské diváky, takže je pochopitelné, že ten dospělý jen nechápavě kroutí hlavou, cože je to zase za výtvor. Jistá naivita a nelogičnosti jsou zcela na místě. Všichni jsme byli děti a vzpomeňme si na svoje fantazírování. Casting na dětské role se povedl, což jejich herecké výkony potvrzují. Linda Votrubová a Jakub Wünsch byli velice přesvědčiví. Jan Hartl, coby legenda děckých filmů, si roli víceméně zasloužil. A Barbora Hrzánová už jen skvěle sekunduje. Po dětském filmu je až neuvěřitelný hlad, takže DÍKY alespoň za tento, který, jak jsem psal výše, připomíná šťastné období tzv. nové vlny.

Sláva, konečně se někdo vybodl na princezny a čerty a natočil něco originálního! Kde jinde se má chuděra fantazie uplatnit, než v pohádkách? Ačkoliv se film odehrává v blíže neurčené současnosti, vypadá jak ze zlatých časů dětských filmů, čemuž dopomáhá i Jan Hartl. Herce ústřední dětské dvojice bych si dovedl představit i lepší a závěr mohl být trochu triumfálnější a nemuseli se všichni tvářit jak papuči. Jinak dobrý.