Lolita

Když v roce 1955 vyšel román 'Lolita' autora Vladimira Nabokova pojednávající o vysokoškolském profesorovi středního věku, kterého okouzlila dvanáctiletá dívka, vyvolalo to zcela pochopitelný skandál. Údajně snad dokonce v USA a ve Velké Británii dodnes nebyla kniha vydána v plné verzi. Odvahu něco takového převést na filmové plátno měl režisér Stanley Kubrick, který také měl ke kontroverzi hodně blízko, jehož vrcholem byl asi velmi šokující snímek 'Mechanický pomeranč' (1972). O scénář k filmu 'Lolita' se postaral samotný autor knižní předlohy Vladimir Nabokov, který obsahoval prý na 400 stran, což by vydalo na sedm hodin filmové stopáže. O zkrácení se však postaral tzv. Haysův kodex, vyžadující určité cenzurní opatření. Jinak hrozil absolutní bojkot filmu a dokonce i finanční pokuta. Tím tedy bylo znemožněno ztvárnění podrobných sexuálních aspektů lásky mezi profesorem a mladistvou dospívající dívkou. Ale i tak se i dnes snímek po nuceném umírnění jeví zajímavým. Sexuální prostupnost je sice jen naznačena, avšak v žádném případě neponechává pochybnosti o příběhu a jeho vzniklých důsledcích. Snímek byl na svou dobu hodně odvážným výtvorem, neboť se Kubrick snažil zpracovat na základě románu vše potřebné k diskuzi. Tedy určitou závislost vztahu k mladičké dívence, ve kterém je situace jednoho okamžiku podobná incestu. Vadou na kráse je snad jen představitelka Lolity Sue Lyon, pro kterou to byl filmový debut, které bylo v době natáčení sice čtrnáct let, ale rozhodně vypadá daleko starší. Jen tak pro zajímavost, naposledy jsme ji mohli vidět v ekohororu 'Aligátor' (1980). A druhá zajímavost, právě vlivem tohoto příběhu se od té doby mladičké nedospělé dívce v očích postaršího muže říká Lolita.

Lyneova mladší Lolita na sebe dnes strhne veškerou divákovu pozornost, což je vskutku škoda, ale trochu i pochopitelné. Masového diváka dnes spíše přitáhne explicitnost, které se mu u Lynea bohatě dostává. Kubrick měl jiný náhled na věc (a nezapomeňme, že mluvíme o letech šedesátých...), a ač Nabokov napsal k filmu scénář, Kubrick si to stejně natočil podle sebe. Obě Lolity mají něco do sebe, obě spojuje orámování - Humbert v sídle Quiltyho u starší, Humbert jedoucí v autě v mladší verzi. Těžko porovnat, která verze je takzvaně "lepší" - obě se musí soudit podle kontextu s dobou, v níž vznikly.

Bohužel jsem před tímto filmem videl novodobou lolitu (která je taky velice kvalitní) ale naprosto stejná jako tento originál, takže můj pocit z filmu byl poněkud okoukaný... Ale co nebylo okoukaný byl Sellers, ten zde ukazuje svoje neskutečné kvality...

Až do poloviny filmu jsem byl u vytržení. Po smrti matky se ale něco zlomilo a film citelně ztratil na tempu a hlavně Mason pro mě přestal být věrohodný. Naopak velkým a příjemným překvapením pro mě byl Sellers, kterého znám jen z role Růžového pantera a který byl opravdu skvostný. Vedle něj se se mi líbily i ženské herecké výkony Winters a Lyon. Kubrick v té době zakazovanou předlohu natočil v mezích akceptovatelnosti (v originále má Lolita 12 let), pouze s náznaky erotiky, skvěle je dávkováno drama, groteska a tragédie, občas i v jedné scéně. Já osobně jsem s filmem měl trochu problém a jsem přesvědčen, že každý na něj bude reagovat jinak.