Ramona

"Ramona" bylo filmové drama podle románu Helen Hunt Jacksonové, poněkud smutného, poněkud melancholického, dovoluje však kouzelně krásné Dolores del Rio, užít všech prostředků jejího hereckého temperamentu. Jsou bezesporu půobivé scény jako stvořené pro křehkou tragédku a jsou krásné obrazy v tomto filmu, stavěném na scénáři poněkud složitém. Nicméně je tu - zdá se - až příliš dramatických scén a neštěstí, které zdá se tu příliš běsnit nevinnými obětmi. Film předvádí tvrdý život prvních Kaliforňanů. Na ranči u San Diega žije seňora Moreno jedině pro svého syna, zatímco adoptovaná dcera Ramona snáší příkoří náročné seňory. Přes svoji lásku ke krásné nevlastní sestře umožňuje syn seňory Moreno setkání děvčete se statečným, mírným, ale rudým Alessandrem, který přišel za prací na ranč. Když několik dnů po jeho odchodu svěří se Ramona matce, že chce se provdat za Alessandra, seňora jí odhalí tajemství jejiho původu: Ramona je dcerou Španěla a Indiánky. Když Ramonin otec umíral, svěřil seňoře přání, aby se jeho dcera nikdy neprovdala za nikoho jiného než za bělocha. Jen s tou podmínkou dívka zdědí otcovské jmění. Ale Ramonu volá hlas krve, prchne a žije s Alessandrem v údolí San Jacinta. Narodí se jí dceruška, ale její štěstí je krátké, neboť "lékař", dozajista křesťan, odepře zabývat se barevným dítětem. Jeho smrt je pro Ramonu začátkem dlouhého sledu utrpení a bolestí. Její dům je spálen, stáda uloupena, muž zabit. Ramona, šílená bolestí, ztrácí paměť. Konečně v dekoraci nerozlučně spjaté se svým mládím poznává druha svého dětství, který ji nepřestal milovat. Dolores del Rio je v tomto filmu nadpozemsky krásná, Werner Baxter je opravdu sympatický a Roland Drew se zdál jako milovník docela zajímavý. Po osmi letech se k tomuto tématu američtí filmaři opět vrátili a Ramonu si znovu zahrála nádherná Dolores del Rio.