Poslední zpověď Alexandera Pearcea

Poslední zpověď Alexandera Pearcea Alexandr utekl dvakrát z vězeňského s ostrova Sarah. Poprvé se sedmi muži, podruhé s jedním a oba útěky provázel kanibalismus. Tento příběh vyprávěl knězi, který s ním strávil poslední chvíle a doprovázel jej až na popravu. Hobarth, VanDiemenova Zem, roku 1824 se v úřadu soudce Knopwooda sešlo několik mužů. Jedním z nich je kněz Conolly, kterého si vyžádal odsouzený Alexandr. A ten vypráví. Ten útěk naplánoval Robert Greenhil a jeho společníky na útěku byli Edward Brown, Alexander Dalton, Thomas Bodenham, William Kennerly, John Mather, Matthew Travers a právě Alexander Pearce. Prchají pustou krajinou a mají velký hlad. Začnou se smlouvat na zabití jednoho z nich, vybrán je Dalton. Též proto, že je bičoval. A jedné noci to udělají - a zabijí jej. Kennerly a Brown se pak ztrácejí. Mather přinutí Alexandra jít hledat potravu, a když se vracejí, je už další muž Bodeham mrtvý. U řeky je zabit další, muž jménem Mather. Pak je uštknut Travers a Greenhill jej táhne. Z čehož je vyčerpán. I Travers je zabit a jeho maso rozděleno. Mezi zbylé muže se vtírá nedůvěra a pak je zabit Greenhil. A vtom se zde objeví domorodec. Alexandr se pokouší o sebevraždu, ale neúspěšně. Pak pokračuje a dochází sotva živý do Jericha. Tím jako jediný překonal cestu sem z přístavu Macquaire a trvalo mu to tři měsíce. Jenže pak opět vyvádí psí kusy a končí na Sarahu znovu. A znovu prchá, prý přemluven Thomasem Coxem. Ten je Alexandrem zabit, když se prozradí, že neumí plavat. Alexandr dává znamení lodi, končí ve vězení a dne 19. Července 1824 je pověšen.