[b]Kdysi populární naivitka o moci breakdance hory přenášet a zlé developery zahánět dnes diváky konfrontuje se šálivostí popkultury, kde coolness jedné éry se stává v jiné trapností. Audiovizuální inferno neředěných osmdesátek, kýč monumentálních proporcí a děsivé svědectví o zvěrstvech páchaných ve jménu módy.[/b]
Společnost Cannon Films sice vešla do povědomí filmových fandů jako továrna na béčkové akčňáky, ale i když tento žánr představoval dominantní část její produkce, jedny z největších komerčních úspěchů své existence zaznamenala firma se snímky pro mládež a tanečními filmy. Zatímco jiná hollywoodská studia a produkční společnosti sázely radši na jistotu a oblastem aktuální popkultury se spíše vyhýbaly, producent a režisér Menahem Golan se svou pověstnou horlivostí neváhal investovat do riskantních projektů, v nichž spatřoval potenciál pro nový trendy hit. Tak vznikl i snímek Breakin' (Brejkovat, 1984), který se svezl na popularitě breakdance.
Báchorka o talentované tanečnici, které učaruje svět street dance, nesla klasické znaky kýčovitých módních filmů pro mládež, ale současně měla nezpochybnitelnou devízu v podobě angažování předních hvězd breakdance scény Adolfa „Shabba-Doo" Quinonese a Michaela „Boogaloo Shrimp" Chamberse. Levně natočená rychlokvaška se stala jedním z největších komerčních hitů Cannon Films, což vedlo k promptní realizaci pokračování nazvaného Brejkovat 2: Electro bugalú. Stejný tvůrčí tým a herecký ansámbl tentokrát přišly s ještě ambicióznějšími tanečními scénami, ale i s ještě naivnějším scénářem, kde hrdinové musejí pomocí breakdance zabránit demolici komunitního centra.
V následujících letech Menahem Golan a jeho bratranec Yoram Globus pokračovali v hledání módní zlaté žíly projekty, jakými jsou drama z prostředí rock and rollu Thunder Alley (Hřmící ulička, 1984), hiphopový snímek Rappin' (Rapovat, 1985), promo dívčí dancepopové skupiny Dolly Dots Dutch Treat (Nizozemské potěšení, 1987) či taneční filmy Salsa (1988), Lambada! Zakázaný tanec (The Forbidden Dance, 1990) a Lambada (1990). Ačkoli všechny dnes náležejí do kategorie provinile nahlížených artefaktů popkulturní minulosti, žádný z nich se v kýčovitosti, křiklavosti a campové ambicióznosti nevyrovná právě filmu Brejkovat 2: Electro bugalú.
Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015
