Lucie a zázraky

U tohoto filmu se mi, jako malé holce, vždycky nejvíc líbil úvodní nápis "TITULKY AŽ POTOM!" (protože ty mě tenkrát děsně nebavily), jinak mi ale ztřeštěná dobrodružství malé Lucie z dětského domova a jejího oživlého růžového plyšáka nic moc neříkala. Raulohadry Růžovej by jako kámoš nebyl sice špatný, ale na bohatýrského tankistu Šarika přece jenom neměl. A na mojí Zuzinku už vůbec ne...

Ojedinělá dětská groteska určená pouze pro děti. Vizuálně dokonalé, barevné, ztřeštěné. Naďa Urbánková se opravdu vyřádila. Pro dospělého diváka může být snímek těžko uchopitelný, ale kdo přesně zná dětský svět. Vnímání malé holčičky je vyobrazeno dobře. Těžko hodnotit co na to dětský divák, ale mě se zdá snímek uspokojitelný a zábavný.

Tento film uměly ve své době ocenit a plně prožít zejména děti předškolního věku, které ještě oplývaly bujnou fantazií a věřily na skutečné zázraky... Zejména když se vlivem své "doby" ( šedý komunistický režim, děti často osamělé v týdenních jeslích a školkách. kde i v noci přespávaly, a toužily po svých domovech, rodinách a hlavně maminkách, které třeba jako ženy emigrantů musely dělat noční dvanáctky atp.) musely vyrovnávat s pocity izolace od rodiny, životu bez barev a uvolněné radosti ze života, bez trvalého pocitu bezpečí máminy náruče... Třeba i dnes se ještě najde dítě, které před světem techniky dá přednost světu fantazie a bude víc prožívat obsah a ne detajly filmových "kulis"... autoři filmu si zaslouží obdiv a uznání za to, že byli schopni proniknout do dětské duše a jejího světa "splněných přání a zázraků".