Moulin Rouge

"Moulin Rouge". Ač tento film byl čistě pařížský, tedy úzce lokální, byl dokonalým mezinárodním produktem British International Film Co. Režisér A. E. Dupont byl Němec a za hlavní představitelku si zvolil Rusku Olgu Čechovou, Angličanku Evu Gray a Francouze Jeana Bredina. Scénář k filmu "Moulin Rouge" si napsal Dupont sám, ale než se mu podařilo realizovat myšlenky dokonalým způsobem, trvalo to opravdu velmi dlouho. Tehdy přišel Dupont do Londýna se scénářem "Moulin Rouge" v kapse a se slávou filmu "Varieté" za sebou s úmyslem vytvořit tento film hodnotným způsobem pod záštitou některé britské filmové společnosti. Místo toho se stal vedoucím šéfem British National Film Co. a byl používán jako superrevident jiných filmů a tím byla realizace "Moulin Rouge" oddálena. Později se se stal A. E. Dupont společníkem anglo-německé filmové produkce, která chtěla natáčet "Moulin Rouge", ale zatím se to neuskutečnilo, až jakýsi pan Maxwell od British International naznal možnosti Dupontova scénáře a dal mu tzv. "carte blanche", aby jel do Paříže a začal natáčet. Ale tady vznikly potíže s výběrem herců a prostředí. Hlavní osobou tohoto filmu je žena, dost stará na to, aby měla osmnáctiletou dceru, a zase dost mladá, aby mohla být okouzlující hvězdou music hallu podle tehdejšího vkusu a představ Paříže. Tak takovouhle představitelku nebylo možné jen tak lehce najít. Mnoho známých amerických filmových hereček si chtělo v tomto filmu zahrát, ale všechny byly Dupontem uznané pro tuto roli za nevhodné. Nakonec byla vybrána Olga Čechová, ruská filmová herečka, tehdy známá pouze z německých veseloher a tento "objev" byl právě takového významu, jako byl výběr Lya de Putti, úplně neznámé herečky pro předchozí Dupontův flm "Varieté". Po výběru herců přišla otázka interiérů a Dupont šel důvěřivě k ředitelům skutečného "Moulin Rouge" a nabídnul jim tehdy "světovou reklamu" zfilmováním příběhu, který byl napsaný o tomto music-hallu. Ředitelé dali hlavy dohromady, poradili se a žádali od Duponta půl milionu franků za privilej filmové scény v jejich divadle a plný plat všem osobám, které se měly objevit před filmovou kamerou. To byla nová překážka, která oddálila realizaci "Moulin Rouge". Konkurenční pařížský music-hall "Casino de Paris" nabídlo Dupontovi mnohem příznivější podmínky než skutečný "Moulin Rouge" pro filmování v divadle a Dupont třicet pět dní pracoval v Casinu vždy mezi dvěma představeními. Celý tehdejší ansambl "Casino de Paris" pracoval s ním. Jen na místo Dolly Sisters vystupovala Čechová. Často byl nafilmováno víc, jak 200 osob na jevišti a přes 3000 v hledišti a každého statistu si vybíral Dupont sám, i když se jednalo o nepatrnou epizodní roli, kterou měl hrát. A. E. Dupont měl však na starosti, jak bude moci filmovat potřebné scény skutečného "Moulin Rouge" z venku a zda bude moci užít jména tohoto music-hallu za titul svého filmu, když znal stanovisko a názor ředitelů. Ale skutečnost, že "Casino de Paris" si získalo účinnou reklamu tím, že Dupont tam filmoval revue Paris New York pohnulo ředitele "Moulin Rouge", aby vyšli Dupontovi vstříc v jeho další práci. Pařížské ulice v noci v záplavě světel a reflektorů, s nočním životem světového města poskytly dokonalou atmosféru tomuto filmu. Studie světla a stínu v pařížských ulicích byla přiléhavým prologem k tomuto filmu, který řešil problém tří lidí: Parysie, starou Moulin Rouge, její dcery Margaret a jejího snoubence Andrea. Dupont v tomto filmu vyčerpal všechny možnosti dát obecenstvu nejlepší představy Paříže a života v music-hallu. Ukázal a objevil nové zorné úhly, kterým se známá Paříž stávala vždy novou a novou. Úžasná péče byla věnovaná jmenovitě detailům ve scénách v Casino de Paris. Vždy novýma očima se díval na hlediště, buď trojúhelníkem rozkročených noh tanečnic, nebo z promenairu a z jiných míst a tím dosáhl, že po několika scénách se zdálo, že každý divák je známý, i když to bylo nemožné všech 3000 tváří vidět najednou. Dupont uplatnil v celém filmu svou inteligenci a režisérskou pohotovost v každé scéně. Filmoval veselou společnost v Ambassadoru blanou rozhoupaného balonku nebo zvuk hlasu, nebo pohled sleduje kamerou, aby byl dojem co nejdokonalejší a automobilové neštěstí tak dokonalým způsobem, že divák měl strach ze stromu, který se lámal přes automobil a měl představu svého vlastního zranění. Dupont v tomto filmu byl mistrem detailu, zpracovaného nekonvenčním způsobem, a svůj příběh tří lidí, fabulačně dost chudý, obalil dokonalým dojmem pařížského prostředí. Jeho detail nebyl titěrný a neunavoval, ale přece se zdálo, že E. A. Dupont by nikdy nebyl schopný vytvořit film, ovládaný jedinou myšlenkou, protože jeho režisérské nápady nebyly velkorysé, ale vždy vtipné a jeho obrazy byly dokonalou studií světla a stínu. Film "Moulin Rouge" byl prvním britským mezinárodním filmem, který vlastně reprezentoval úroveň celého evropského filmu.